Advancements in Field of Didactics: Current Scenario and Future Prospects

Oborov didaktiky na vzestupu prof. Iva Stuchlikova, CSc. Katedra pedagogiky a psychologie PF JU Pracovn skupina AK pro oborov didaktiky

Situace oborovch didaktik V znam oborov ch didaktik stoup a je reflektov n na ad rovn laick ve ejnost dosavadn spokojenost s eskou kolou pou en ve ejnost - srovn vac v zkumy vzd l vac ch v sledk PISA , TIMMS,OECD zam stnavatel rostouc nespokojenost s p ipravenost absolvent (MP, MZ aj. atakuj M MT, samostatn aktivity zam stnavatel ) pedagogick ve ejnost nutnost znovu otev t ot zku p pravy u itel na V

Situace oborovch didaktik Akredita n komise 38 fakult a 1 soukrom V p ipravuj c ch u itele cca 558 NMgr. studijn ch obor u itelstv ! (data k 4.11.2012) vznik skupiny pro oborov didaktiky (2010) http://www.akreditacnikomise.cz/cs/oborove-didaktiky.html hodnocen doktorsk ch obor re ln mo nost pos len oborov ch didaktik jako v dn ch obor hodnocen pregradu ln oborov didaktiky (jako profesn discipl ny)

hodnocen doktorskch obor duben 2010 C lem rozvoje doktorsk ch studijn ch program v oblasti oborov ch didaktik je p edev m rozvoj oborov didaktick ho v zkumu a zkvalit ov n a prom na v uky oborov ch didaktik na fakult ch p ipravuj c ch u itele. P edm tem didaktiky jako autonomn v dn discipl ny je cel komunika n proces v p slu n m oboru a jemu odpov daj c slo ka vzd l v n s p esahy do oborov socializace a enkulturace. Diserta n pr ce by se proto m ly soust e ovat na epistemologick a ontologick ot zky oboru ve vztahu k probl m m didaktick transformace a p ehodnocov n oborov ho pozn n ; na problematiku vytv en , realizace, osvojov n , hodnocen a revize kurikula ve vztahu k rozvoji v deck ho pozn n a metodologie dan ho oboru (nap . dopady molekul rn biologie na systematiku a jej v klad v biologii) - tzv. ontodidaktika. D le na studium kognitivn ch proces k (nap . na rozvoj kovsk ch ment ln ch reprezentac obsahu p i vyu v n simula n ch program , na studium proces konceptualizace a kognitivn zm ny atd.); na studium u itelov ch didaktick ch znalost obsahu, tj. znalost toho, jak zprost edkovat ur it oborov obsahy tak, aby byly k m p stupn a sou asn korektn z hlediska oboru (tzv. psychodidaktika); na studium vyu ov n jako vytv en p le itost k u en , v etn zkoum n podm nek zm n didaktick ch postup u itel a rozv jen inovativn ch p stup ve vzd l vac praxi atd. Expertn oborov didaktick pozn n mus b t budov no zp sobem obvykl m v jin ch v dn ch discipl n ch, tj. mus vych zet z kritick anal zy st vaj c ch teoretick ch v chodisek a b t roz i ov no systematick m empirick m ov ov n m p edpoklad z nich vych zej c ch. Nep pustn je soust ed n se na v voj metodick ch postup v uky vych zej c de facto z p stupu pokus-omyl, bez teoretick anal zy oborov , kurikul rn , didaktick i pedagogicko psychologick . Obdobn nep pustn je n hrada kritick ho empirick ho zkoum n za kontrolovan ch podm nek vyzkou en m navr en ho metodick ho postupu u mal skupiny student .

Setkn oborovch didaktik 2012 - 2013 1. D jepis 2. Spole ensk v dy, ob ansk v chova, psychologie 3. Ciz jazyky 4. Expresivn obory 5. Matematika 6. Fyzika http://www.akreditacnikomise.cz/cs/oborove-didaktiky.html

Co je oborov didaktika specializa n trendy oborov ch didaktik jako studium ontogeneze oborov ho my len (co m e a m zn t student ur it ho v ku, p i ur it d lce studia?) jako studium eduka n ho procesu(jak prob h utv en oborov ch znalost /dovednost /kompetenc a jak jsou jeho p ek ky?) jako epistemologick anal za oboru (jak lze transformovat oborov pozn n do u iva a jak lze ov ovat i zd vod ovat spr vnost takov tranformace?) jako studium pozice oborov ho vzd l v n ve spole nosti (jak je postaven , role a funkce oboru v n rodn vzd lanosti; kolik eho ve kole?)

Co je oborov didaktika zjednodu en : ontodidaktika didaktick transformace oboru (co, jak a pro pr v takhle u it) v dn discipl na koln v da v da ve t d psychodidaktika - procesy u en a vyu ov n sm uj c k (re)konstrukci oborov ho pozn n v mysli studenta student u ivo - u itel

Co nen oborov didaktika oborov didaktika nen metodika, jako soubor recept , stejn jako u itelstv nen emeslo ale profese (podobn jako l ka , pr vn k a p slu n ci dal ch profes , ani u itel se nem e v echno nau it jen opakov n m osv d en ch postup , resp. by tato cesta byla riskantn pro klienty )

Pklady - ontodidaktika science education Jorde: neu me v du, u me historii v dy to, co bychom m li u it, je v deck e en glob ln ch probl m Inquiry-Based Science Education (EU politika pro vzd l v n v p rodn ch v d ch - Rocardova zpr va 2007, Science education NOW (inquiry problem/task guiding argumentation formative assessment)

Pklady - psychodidaktika metafora: auta v 70.- 80. letech a dnes? a u c se mysl v 70.- 80. letech a dnes? probl my fyzik ln ho vzd l v n nez jem, jen jednotlivci, krize vzd l v n v oboru role abstrakce a (bohatosti/p esnosti) fyzik ln ch p edstav neuropsychologie efekt fyzick kondice na koln v kon podv d n ve kole podv d n v profesi (ekonomick obory, ob ansk i etick v chova)?

Oborov didaktika subjektivn pojet v uky profesn identita obraz o sob jako protagonistovi o usiluji, jak se to d je a na jak ch kl ov ch ud lostech se m j p b h posouv nebo prom uje, a kam sm uji. j drem profesn identity je pojet v uky (Mare a kol., 1996) t i etapy: prekoncepce - prvn , p edb n pojet ; z klad osobn zku enosti se kolou a vzd l v n m v roli ka/studenta. asn pojet - na z klad prvn ch praktick ch zku enost v roli u itele propracovan , uv domovan a teoreticky reflektovan pojet v uky, v n m je v t st implicitn ho ji zpracov na a integrov na.

Rozvjen didaktickch znalost obsahu nejefektivn j vzd l v n u itel vz jemn spolupr ce ve kol ch TALIS p klad n meck ho projektu SINUS: metody anal za kurikul rn ch materi l , p prav a projekt v uky reflexe v uky, videoz znamy ak n v zkum

JANK, T. a kol. Pedagogical content knowledge nebo didaktick znalost obsahu? Brno: Paido, 2007. BROMME, R. What exactly is pedagogical content knowledge ? In S. Hopmann, K. Riquarts (Eds.) Didaktik and/or Curriculum. Kiel: IPN, s. 205- 216. http://www.nuffieldfoundation.org/fileLibrary/pdf/Sci_Ed_in_Europe_Report _Final.pdf , 2008, Osborne, J. & Dillon J. Science Education in Europe: Critical reflections. http://ec.europa.eu/research/science- society/document_library/pdf_06/report-rocard-on-science- education_en.pdf ,2007, Science Education NOW. HOWARD-JONES, P. Neuroeducational Research: Neuroscience, education and the brain from cotexts to practice. Routledge. London and New York, 2010. ISBN: 978-0-415-47201-2. FINN, K.V.; FRONE, M.R. Academic performance and cheating: moderating role of school identification and self-efficacy. The Journal of Educational Research, 2004, vol. 97, s. 115 122