Czech Literature of the Early 20th Century - Modern Generation

ESK LITERATURA I 2. Generace esk moderny; generace bu i ; modern um leck sm ry

2. DRUH GENERACE ESK MODERNY Milo Marten (1883 1917) Esejista, liter rn a v tvarn kritik, prozaik (vzd l n m ale pr vn k). Od sv ch sedmn cti let p isp val do asopisu Modern revue. Pozd ji otiskuje sv kritiky a eseje v cel ad asopis a sborn k . V noval se p edev m tvorb sv ch esk ch sou asn k , ze star ch autor pak zejm na Karlu Hynku M chovi. Jeho beletristick d lo je poplatn dobov m vzor m (Jules Barbey d'Aurevilly, Joris Karl Huysmans, Oscar Wilde, Ji Kar sek ze Lvovic). D lo: Akkord (1916) http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:4485b210- a50c-11e3-b833-005056827e52#monograph- page_uuid:204a2b50-f6fc-11e3-8232-5ef3fc9ae867 ; Nad m stem (1917) https://cs.wikipedia.org/wiki/Milo%C5%A1_Marten#/media/ File:Marten_Nad_m%C4%9Bstem_1924.jpg

Arthur Breisky (1885 1910) Prozaik, p ekladatel, esejista. Breisky byl d sledn m stoupencem lartpourlartismu a vyzn val meditativn samot stv , kter mu umo ovalo niky do um leck ch sn a imagin rn ch ivot . To, jeho sklon k mystifikac m a sbl en s pra sk m um leck m sv tem m lo za n sledek, e za al t dvoj m ivotem. P i sv ch pravideln ch n v t v ch v Praze a v Dr anech vystupoval po vzoru Oscara Wildeho jako elegantn aristokratick soukromn k a mlad dandy zab vaj c se um n m. Sv pojet dandysmu shrnul do vynikaj c eseje Kvintesence dandysmu, podle kter se cel spole nost d l na v t ze nad ivotem a jeho otroky tedy na dandye a na ty ostatn . N kladn ivot jej v ak p ivedl do finan n ch probl m , kter se rozhodl vy e it roku 1910 brzy po vyd n sv knihy esej Triumf zla odjezdem do USA. Pracoval zde v ak z nedostatku ni eho lep ho jako liftboy v jedn newyorsk nemocnici, kde byl 10. ervence t ho roku nalezen v d sledku neopatrn manipulace s v tahem s rozdrcenou hlavou. Proto e byl identifikov n jen podle doklad , zrodila se domn nka, e jeho smrt je dal z jeho mystifikac , e je na ivu a d le ije n kde v Americe. Byl dokonce ztoto ov n se z hadn m spisovatelem B. Travenem, jeho identita nebyla dlouho zn ma. D lo: Triumf zla (1910); Dv novely (1927; posmrtn ) https://petrkubat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=137914

KATOLICK MODERNA Karel Dost l-Lutinov (1871 1923) Sigismund Bou ka (1867 1942) Xaver Dvo k (1858 1939) Inspirace d lem B ezinov m a Zeyerov m Do okruhu KM na chv li pat i Josef Florian i Jakub Deml Nejv znamn j m autorem: Jind ich imon Baar V roce 1895 vych z almanach Pod jedn m praporem. asopiseck m org nem Katolick moderny se stal Nov ivot (1896 1907), jeho vydavatelem a redaktorem byl Karel Dost l-Lutinov. Po jeho z niku p evzala jeho roli revue Meditace vyd van Vil mem Bitnarem, pot Dost lova Archa.

GENERACE BUI Anarchisti t bu i i? ale: Viktor Dyk! ada z nich zprvu ovlivn na symbolismem a dekadenc ; publikuj v Modern revui Po roce 1918 se vyv jej rozli n m, asto vz jemn protich dn m sm rem (estetick m; ale tak politick m: Dyk x Neumann) Poetika nen jednotn ; ale: REALIST , u ady z nich V ZAN VER a P S OV FORMA (u Gellnera dokonce kuplet), odpor k malom ctv verbalizov n v lit. textu, negace st vaj c ho stavu spole nosti, odvaha okovat (detabuizace ady t mat), antimilitarismus, motiv tul ctv i voln l sky https://cs.wikipedia.org/wiki/Anarchisti%C4%8Dt%C3%AD_bu%C5%9 9i%C4%8Di#/media/File:Rodinn%C3%BD_d%C5%AFm_S._K._Neuma nna_(%C5%BDi%C5%BEkov),_Praha_3,_Chel%C4%8Dick%C3%A9ho _41,_%C5%BDi%C5%BEkov.JPG Tribunou as. Nov kult (1897 1905) Mezi anarchistick bu i e azen tak Jaroslav Ha ek (viz mystifika n autobiografick rom n D jiny Strany m rn ho pokroku v mez ch z kona)

POSLEDNM VRAZNM GENERANM PO INEM P ED 1. SV TOVOU V LKOU BYL: https://www.zbozi.cz/vyrobek/almanach-na-rok- 1914-josef-kodicek-a-dalsi/fotogalerie/ = generace brat apk nebo generace apkovsko-pragmatick Ze star ch autor vzorem a inspir torem S. K. Neumann Oblast v tvarn ho um n , literatury a kritiky ada z tv rc se pln rozvinula a po 1. sv tov v lce N kte natolik v razn mi individualitami (A. Nov k, O. Theer), e je jen t ko m eme p i azovat ke skupinov identit

MODERN UMLECK SMRY (PED ROKEM 1918) dn z nich nen p vodn esk m um. sm rem Nejen literatura, ale tak v tvarn um n , n kdy i drama, hudba, architektura V t inou ze z. Evropy, n kdy ale tak j. a v. Evropy (=futurismus: It lie, Rusko) N kter z nich se pln rozvinuly a po 1. sv tov v lce Expresionismus =literatura esk ch zem ne jen esk (Pra sk kruh) N kter z nich p ipravuj p chod sm r avantgardn ch (=meziv le n ch): Apollinaire jako inspir tor esk ho poetismu a sv tov ho surrealismu

MODERN UMLECK SMRY (PED ROKEM 1918) Neoklasicismus: F. Langer: Zlat Venu e; V. Dyk: Krysa n vrat k tradici, sev en mu tvaru, stav se proti dekorativnosti, nonrealistick m tendenc m moderny (z N mecka G. Hauptmann) Kubismus: snaha po zobrazen v ci s n kolika hl sou asn . + jej rozklad na element rn geometrick tvary.U n s: v ran ch pov dk ch b apk , ste n u S. K. Neumanna. (Apollinaire) Futurismus: odm t n v ech dosavadn ch kulturn ch a um leck ch hodnot. T m se futurismus stal hnut m odm taj c m jakoukoli tradici. C lem futurist bylo uk zat modern usp chanou a ru nou dobu, kterou nekritizovali, ale kterou jsou inspirov ni stejn jako osln ni. ast m n m tem byla technika. Z toho vyplynula snaha o rychlost, kter bylo dosa eno zkratkovitost v razu a prom nlivost b snick ho rytmu. U n s S. K. Neumann; ve sv tov lit. Marinetti, Majakovskij

MODERN UMLECK SMRY (PED ROKEM 1918) Vitalismus: vyzved a oslavuje ivot, radost z drobnost a kr sy sv ta. Vznikl jako jist reakce na v le nou zku enost. U n s nap . F. r mek: Splav, vyskytuje se i v prvotin J. Wolkera Naturismus: vyjad uje touhu po sbl en lov ka s p rodou a jej ivotn silou (x sil n bo ensk ): S. K. Neumann: Kniha les , vod a str n Civilismus: tendence v literatu e konce 19. a prvn ho dvacetilet 20. stolet . Soust e uje se na zobrazen technick ch vymo enost , modern ho ivota a civilizace. Oslavuje v edn v ci a lidskou pr ci. U n s: S. K. Neumann (Nov zp vy). Za pr kopn ka civilismu je pova ov n Walt Whitman (St bla tr vy). =vliv literatury neevropsk !

MODERN UMLECK SMRY (PED ROKEM 1918) Expresionismus: P vodem n meck um leck sm r. Protiklad impresionismu. D raz na v razovou vypjatost vn j v raz reprezentantem vnit n ch du evn ch stav (i za cenu deformace zobrazovan reality). ast stavy krize, padku, beznad je, pocity z niku i z niku civilizace (vliv 1. sv tov v lky). K n m se dost v z n meck ho prost ed ; v razn u n s zprvu zejm na v n mecky psan literatu e (F. Kafka). Z esky p c ch autor : R. Weiner; J. V chal, B. Reynek, L. Blatn