Energy System Trends and Future Vision for 2040

ENERGETICK SOUSTAVA R V ROCE 2040 TRENDY, POT EBY, VIZE Hynek Beran www.energetickyklub.cz, www.cygni.name N kter v sledky a z v ry t to prezentace vznikly za pomoci projektu TA R Bezpe n implementace obnoviteln ch zdroj energie (BIOZE) . TA01020865

OKRUHY K ZAMYLEN Tok my lenek Civiliza n r mec Pot eby spole nosti (opravdov , nikoli z stupn ) Technick mo nosti jejich zaji t n Rizika zaji t n energetick ch pot eb spole nosti Obsah st obecn lohy soustav st stra ideln (rizika) Z v ry

JSME SOUST CELKOVHO DN Na e civilizace (k es ansko-osv censk ) nem dal koncept a vizi, nam sto toho v v budov n samospasn ch syst m (deformovan trh, feud ln u it z kona o ve ejn ch zak zk ch) Radik ln islamizace, nov st hov n n rod Krize Potravin Pitn vody Energie V takov m prost ed se sni uje pravd podobnost, e bude stav spole nosti za 20 let podobn sou asn mu v m rn m upgrade Zvy uje se n rok na flexibilitu a samostatn provoz z kladn ch ivotn ch funkc spole nosti jako krit rium bezpe nosti a p e it

CIVILIZACE A TECHNIKA Zdroje byly v dy konkuren n v hodou i p edm tem konflikt A na posledn ch 250 let lo o zdroje obnoviteln v etn lidsk a zv ec s ly V sou asn m geopolitick m kl n nejsme market maker ale m eme b t ikovn market taker. Vzd vat se zdroj a energetick a potravinov sob sta nosti v dob nejistoty je nesmysl.

ENERGETIKA SOUASNOSTI JAKO TECHNICKO-SOCI LN OBOR Tak ka 100% z vislost spole nosti a v ech jej ch struktur Minim ln samov roba a velmi omezen lok ln v roba Pokud v me na HDP jako m tko blahobytu, bez energie v dne n dob nevyrob me prakticky dn P eru en dod vek znamen faktickou likvidaci t lu nebo konkurence , velk z vislost i u silov ch a strategick ch slo ek spole nosti

VVOJ SPOTEBY ELEKTINY

OTZKY K VVOJI L ta 50. a 90. se spot eba zp tin sobila 90. a 00. kmit , restrukturalizace Posledn ch 20. let nov trendy: Spole nost nevyr b v e k tank m ale mnohdy vyr b virtu ln komfort Nov trendy p edev m v oblasti infrastruktury / distribuovan energetiky Implementac nov ch zdroj (obnoviteln , mikrokogenerace ) za n b t infrastruktura Bilan n sob sta n na rovni 50. let Nen ale provozn (ostrovn ) sob sta n Neum efektivn spolupracovat s velkou soustavou

MAL A VELK ENERGETIKA PLACENT LOV A DINOSAU I, SOU IT A P E IT Dne n infrastruktura nen ist m spot ebi em, um ovliv ovat svoji spot ebu energie i ji sama vyr b t Statek z dob Marie Terezie se p i dne n ch technologi ch m e pln udr et na energetick m samoz soben a je t ivit manufakturu Geopolitickou nestabilitu neovlivn me, ona ovlivn n s Velk zdroje a soustavy ovlivn me ste n , jsme mal n rod Bezpe nou a technicky vysp lou infrastrukturu si ale m eme stav t bez omezen Srovn n p edchoz ho: kdybychom neplatili sol rn m baron m a dal m konzument m dotac , je to 50 miliard ro n , p epo teno jeden gener tor na osobu a rok

PKLADY S dli t , obchodn centrum, logistick centrum FV na st ech ch (p padn i VTE nebo jin ) Mikrokogenerace Synchronizovan oh ev TUV Nab jen EM V p pad optimalizace provozu je takov prvek struktury schopen Odeb rat energii v dob , kdy je j dostatek Samostatn vyr b t st energie v dob nedostatku, p padn i dod vat do soustavy Kompenzovat v padky a fluktuace soustavy Farma FV na st e e MVE na potoce Bioplyn N zkoenergetick nebo pasivn budovy Tepeln erpadlo Tohle spolehliv u iv statk e, d ve ky, deput tn ky a malou manufakturu

REGULACE V SOUSTAV Pot ebujeme 200 a 300 MW rychl to iv rezervy Evropsk probl m rozto en masa gener tor se nahrad polovodi i kde je setrva nost a jak to funguje? A zhruba tot (200 a 300 MW) dosa iteln do 15 minut V roce 2040 nebudou uheln elektr rny Jadern elektr rny um omezen Probl m kde to vz t a netvo it vynucen export nebo jin nev hodn e en ?

NAVEN SOLRN ENERGIE

BUDOUC PEBYTKY DIAGRAMU A) NEVYROBIT V NOCI Z J DRA A VE DNE Z FV, NAM STO TOHO VYROBIT Z FOSILN HO B) USKLADNIT (PVE, BATERKY, JIN TYP ENERGIE C) P IZP SOBIT SPOT EBU V ROB (INTELIGENTN BUDOVY)

SOUDOBOST MAXIMA FV A KLIMATIZACE ANEB NEN TO TAK EINFACH

JAK NA TO Zn me nebo odhadujeme budouc v robu spole nosti Zn me nebo odhadujeme proporci dino plac (nap klad 70 : 30 dle ASEK). Provoz velk ch za zen a velk ch soustav je d n technologicky, zde je mno stv prav omezen , mo n sd len vlastnost (i mezin rodn ). Nov velk soustavy ani velk za zen nem me ani se p li nestav . Mal za zen za vaj rozvoj, m lo se db na korpor tn strategii placent l v i dinosaur m. Probl m je slo it j , ne implementace tr n ho prost ed do funguj c soustavy, proto e vlastn po dn nev me, jak ta budouc soustava bude dohromady fungovat. Tr n prost ed ani nov legislativa technick pravidla nevytvo .

LOKLN ROZVOJ I dom cnost je energetick m za zen m Vhodn uplatnit korpor tn strategii na rovni v robn ch a logistick ch are l , s dli a obchodn ch center. Nap klad syst m se slune n elektr rnou na st e e, kogenera n mikroturb nou vyr b j c teplo i elekt inu a akumulac energie (tepl u itkov voda, baz n) je velmi stabiln a schopn samostatn ho fungov n i p i blackoutu Z vybran ch aglomerac se takto mohou st vat p irozen centra p e it , chce to ale podpo it jako krit rium rozvoje, nikoli vedlej efekt.

VIZE SMART CITY No n proud (akumula ky) je lacin j proto, e v noci se nemusej vyp nat elektr rny. Naj d n a sj d n z t e n co stoj , proto m eme d t energii o to levn ji. Denn proud z fotovoltaiky m nulov variabiln n lady (nep l se uhl , ale sv t slunce) Vize: na st e e domu m m elektr rnu, ta je propojena s jin mi stmi m sta (distribu n s ) Elektromobilem jedu do pr ce, tam si ho z vlastn energie dobiji, plat m pouze manipula n poplatek za dopravu energie z domu do nab jec stanice Podobn mohu klimatizovat (pr vn k, holi apod.)

RIZIKA ANEB C SA OVY NOV ATY -- BUDE ON M D T TEM BLACKOUT NEBO MEZIN RODN KRIZE? Nedostatek sebereflexe Boj me se nazvat realitu St vaj c rizikovou realitu naz v me v sledkem nezm niteln vy moci , nem me s lu ke zm n m Pod pl t kem vize budujeme ekonomickou a politickou korupci a technick i n rodohospod sk chaos Implementace nov ch prvk po star m zp sobu, vznikne stroj na pen ze nebo obstruk n pravidla (v esk implementaci FV bylo oboj ) Ot zky k sebereflexi (p klady) Vybudujeme implementov n m direktiv EU bezpe nou, levnou a ekologickou energetiku? Zastane se n s EU v dob krize, nap klad proti Putinovi, nebo jej bude pouze d monizovat bez odpov daj c technick reality a od n s vyb rat poplatky? Pova ujeme barony za spr vn a p ijateln e en , kter p ed v me na im d tem a dal generaci? A Ch nov? Maj n mecko-rakousk p etoky zdarma p es na e zem ekvivalent V okoln m sv t (Mexiko Kanada p es zem USA, Rusko EU p es Ukrajinu? Historie nezpoplatn n obchodn cesty p es ciz v sostn zem ?

ESK REPUBLIKA Nen schopna efektivn zobchodovat minul d dictv po minul m syst mu, st v se v energetice ban novou republikou (viz dal slide). Nen schopna efektivn nasadit nov technologie, nam sto toho vytv extreminovan (miliardov ) arbitr n p le itosti pro korup n oligarchii za p isp n zahrani n ch bank Nen schopna efektivn p istoupit o ot zk m s t : Neschopnost zobchodovat geografickou polohu nebo ji alespo uplatnit jako spole n p nos OZE ( vaha: kdybychom to N mc m a Raku an m d vali zadarmo, ale nam sto toho se nez dili baroni, mo n by se to vyplatilo) Neschopnost cokoli postavit (i v EU), pokud stav me liniov stavby, jde 50% na arbitr n p le itosti: Pra sk okruh Gazela Vysok poplatky a velmi omezen technick rozvoj v oblasti distribuce, transformace technologick ch firem na firmy v b r

KDY U PATN OBCHOD esk republika exportuje elektrickou energii. Vnit n spot eba je 60 TWh, exportujeme 12 a 15 TWh, tedy skoro tvrtinu toho, co si sami vyrob me, za n sleduj c ch podm nek: Na deformovan trh, tedy za polovi n cenu, Na zastaral ch a mnohdy odepsan ch za zen ch s innost 30%, n kdy i m n Vyv me nevratnou surovinu po dr tech S velk m ekologick m impaktem Dnes u i s velk m soci ln m impaktem, v regionu, odkud se takto nev hodn vyv , vl dne b da, nezam stnanost a soci ln nepokoje. Toto podporujeme n zk mi t ebn mi poplatky, n zk mi cenami za transport uhl , celkovou politikou.

POHDKA O ESKCH TEPLRNCH Bilance SEK 2004 40 mil. tun uhl Sou asnost kolem 50 Tepl rny 12 mil. tun uhl (velk 10, mal 2) Ekvivalent exportu 15 mil. tun uhl Realita Polovina n roda ije v panel c ch a velk st m CZT Ztr ty v potrub ch opr vn n n klady podnikatele Je on ch 12 mil tun uhl na teplo rukojm m pro pokra ov n neefektivn ch exportu a m lo inn kondenza n v roby elekt iny? Budoucnost m budeme doopravdy topit v roce 2040? Kdo to postav Kdo to zaplat

ZVR Distribuovan energetika pole dosud neoran Nutno zn t technick n roky a mo nosti co od toho chceme a jak to m vlastn ponovu dohromady fungovat Pak teprve stav t obchodn pravidla Z dotac , p ekrucov n obchodn ch pravidel a z arbitr n ch zisk je t dn technick z zrak nevznikl, ohro en civilizace ano (alternativn n zory je vhodn dolo it historick ch p kladem nebo obecn p ijat m technick m v po tem)

LOHY DISTRIBUOVAN ENERGETIKY P enos vlastn FV z domu do vlastn ho auta a provozovny M b t distribu n poplatek za toto srovnateln s importem z N mecka? Inteligentn budova nebo obchodn centrum P edem zn m cenov pl n dodavatele Virtu ln elektr rna A virtu ln spot ebi (elektromobil, boiler) Pokud vybav me spot ebi e i v robu pr b hov m m en m (nap klad 15 min) a p id me technick omezova e nevy dan v roby a nepokryt spot eby, cel to funguje

POSELSTV Nazna en zm ny a rizika mohou znamenat DOSTI jinou dobu Jin doba pot ebuje pochopen a mo n i zm nu uva ov n Po v po etn str nce prezentujeme model, tedy jak si krok k uchopen reality.