Public Procurement Violation Case Analysis December 2022

Vybran rozhodnut OHS - prosinec 2022 Odbor strategi pr va a elektronizace ve ejn ch zak zek

Stn PH VZ sp. zn. OHS-S0535/2022/VZ, . j. OHS-41587/2022/500 https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail- 18531.html v ce ve ejn ch zak zek Pr vn moc: 3. 12. 2022 m sto Plan Obvin n se dopustil p estupku podle 268 odst. 1 p sm. a) ZZVZ t m, enedodr el pravidlo pro zad v n ve ejn ch zak zek stanoven v 2 odst. 3 ZZVZ, kdy zadal nadlimitn ve ejnou zak zku na slu by,jej m p edm tem je pln n spo vaj c ve ( ) mimo zad vac zen , tj. ani provedl zad vac zen , kter byl opr vn npou t na ve ejnou zak zku stejn ho p edm tu a stejn p edpokl dan hodnoty, a koliv k tomu byl povinen

Prvn prava: 18 odst. 1 ZZVZ: Je-li ve ejn zak zka rozd lena na sti, stanov se p edpokl dan hodnota podle sou tup edpokl dan ch hodnot v echt chto st bez ohledu na to, zda je ve ejn zak zka zad v na a) v jednom nebo v ce zad vac ch zen ch, nebo b) zadavatelem samostatn nebo ve spolupr ci s jin m zadavatelem nebo jinou osobou. 18 odst. 2 ZZVZ: Sou etp edpokl dan ch hodnot st ve ejn zak zky podle odstavce 1 mus zahrnovat p edpokl danou hodnotu v echpln n , kter tvo jeden funk n celek a jsou zad v na v asov souvislosti. Krom p pad uveden ch v odstavci 3 mus b t ka d stve ejn zak zky zad v na postupy odpov daj c mi celkov p edpokl dan hodnot ve ejn zak zky.

Skutkov stav: 14. 2. 2019 - smlouva o d lo 1 na pln n VZ zemn studie Dukelsk ch hrdin v Plan (d le jen ve ejn zak zka 1 ). (1) celkov cena pln n 500 000 K bez DPH (101) 15. 9. 2020 - smlouva o d lo 2 na pln n VZ Dokumentace pro zemn zen v r mci revitalizace ulice Dukelsk ch hrdin v Plan (d le jen ve ejn zak zka 2 ). (2) celkov cena pln n 2 073 750 K bez DPH 6. 12. 2021 - smlouva o d lo 3 na pln n VZ Hrubopis dokumentace pro stavebn zen v r mci z m ru revitalizace ulice Dukelsk ch hrdin v Plan (d le jen ve ejn zak zka 3 ). (3) celkov cena pln n 1 100 000 K bez DPH 6. 6. 2022 - smlouva o d lo 4 na pln n VZ Projektov dokumentace pro stavebn zen projedn n hrubopisu a zpracov n istopisu a zpracov n zm ny projektov dokumentace pro zemn rozhodnut v r mci z m ru revitalizace ulice Dukelsk ch hrdin v Plan (d le jen ve ejn zak zka 4 ). (4) celkov cena pln n 1 993 000 K bez DPH 4. 10. 2022 - smlouva o d lo 5 na pln n VZ Dokumentace pro proveden stavby v r mci z m ru revitalizace ulice Dukelsk ch hrdin v Plan (d le jen ve ejn zak zka 5 ). (5) celkov cena pln n 1 700 000 K bez DPH

Argumentace adu: K v cn souvislosti Z uveden ho v tu je z ejm , e jednotliv pln n spo vaj ve vypracov n r zn ho stupn projektov dokumentace, a to k jednomu investi n muz m ru, kter m je revitalizace ulice Dukelsk ch hrdin v Plan , a vz jemn na sebe p mo navazuj , nebo pro realizaci z m rupot ebuje m t obvin n zpracovan v echnystupn projektov dokumentace, a to zejm na s ohledem na skute nost, e bez vyd n zemn ho rozhodnut nem en sledn po dat o stavebn povolen . V t to souvislosti lze podp rn pouk zat rovn na l. II. odst. 1 jednotliv ch smluv o d lo, v nich se zhotovitel zavazuje prov st p edm tpln n smlouvy v souladu s po adavkyobvin n ho, v souladu se sout n m n vrhem a v souladu s projektovou dokumentac odsouhlasenou v p edchoz m kroku. (83) A koliv pak shora specifikovan pln n na z klad smluv o d lo 1 a 5 nejsou zcela identick , nehraje tento fakt v ur en (ne)existence v cn souvislosti dnou roli, jak vypl v z rozsudku KS v Brn . j. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018, v n m je uvedeno, e k z v ru o existenci v cn souvislosti pln n posta , epln n byla charakteru obdobn ho. Za srovnateln pln n lze pova ovat takov pln n , u kter ch po vz jemn m srovn n shod a rozd l p eva uj vz jemn shodn znaky [ ]. V projedn van m p pad sjednan slu by, resp. zpracov n jednotliv ch stup projektov dokumentace, lze pova ovat za pln n sv m charakterem shodn i obdobn , nebo , jak bylo uvedeno ji v e,sm ovaly tyto slu by k jednomu c li, a to revitalizaci ulice Dukelsk ch hrdin v Plan . (84)

Argumentace adu: K m stn souvislosti adobecn uv d , e pro posouzen existence i neexistence m stn souvislosti mohou b t vedle prost vzd lenosti mezi m sty pln n rozhodn tak okolnosti t kaj c se p edm tupln n , konkr tn ho subjektu vystupuj c ho v postaven zadavatele, budouc funkce v sledk pln n , eventu ln ch objektivn ch p ek ek mezi m sty, na kter ch m pln n prob hat apod. V n vaznosti na uveden ad odkazuje na rozhodnut p edsedy adu . j. OHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, v n m je uvedeno, e m stn souvislost neznamen tot m sto, ale souvislost v prostoru. [ ] P itom se intenzita takov m stn souvislosti m ev razn li it v z vislosti na r zn ch faktorech, kter ji mohou ovlivnit. [ ] Aby pak mohla b t m stn souvislost vylou ena, iv razn oslabena, musela by existovat n jak prostorov relevantn p ek ka mezi t mi m sty, jejich prostorov souvislost m b t pom ov na. (87)

Argumentace adu: K funk n souvislosti Jde-li o funk n souvislost, ad v obecnosti uv d , e jej (ne)existence se dovozuje zejm na na z klad elu/jednotn ho c le, pro kter jsou ve ejn zak zky zad v ny (k tomu srov. nap . rozsudek NSS . j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). V et en mp pad je funk n souvislost d na skute nost , eobvin n m lz m r realizovat stavebn projekt t kaj c se revitalizace ulice Dukelsk ch hrdin v Plan , p i em zpracov n projektov dokumentace k tomuto projektu bylo p edm tem pln n ve ejn ch zak zek 1 a 5. P edm tn ve ejn zak zky tedy p mo souvis s t mt z m rem, tj. jejich spole n m c lem je realizace revitalizace ulice Dukelsk ch hrdin v Plan . (89)

Argumentace adu: K funk n souvislosti ad na tomto m st odkazuje na rozhodnut p edsedy adu . j. OHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, ve kter m p edseda adu uvedl, e pln n nemus b t pln n mitoto n mi nebo vz jemn absolutn podm n n mi (tj. jedno pln n nem e existovat bez pln n druh ho), ani nen vylou eno, aby p it chtod l ch innostech byla vyu v naodli n technick z zem iodli n technologie . V kontextu pr v uveden ho ad konstatuje, ep i dovozen funk n souvislosti ve ejn ch zak zek 1 a 5 nelze odhl et od faktu, ep i realizaci p edm tupln n jednotliv ve ejn zak zky musel b t zohledn np edm tpln n j p edch zej c ve ejn zak zky, kdy o jednotliv ch pln n ch lze uva ovat jako o jednotliv ch na sebe navazuj c ch etap ch zast e uj c ho c le, a to z sk n kompletn dokumentace pro proveden revitalizace ulice Dukelsk ch hrdin v Plan . (90)

Argumentace adu: K asov souvislosti Pro napln n asov souvislosti jsou obecn sm rodatn p edev m dohodnut lh ty. M e se jednat nap . o lh ty stanoven v zad vac dokumentaci, term n zah jen v b rov ch zen , term ny uzav en smluv i term ny pln n . K tomu addopl uje, e pro shled n asov souvislosti nen nezbytn , aby se jednotliv term ny pln n i term ny uzav en smluv shodovaly; asovou souvislost lze dovodit i p i jejich odstupu nejen v dudn it dn , ale v od vodn n chp padech i v r mci m s c . Je tedy nutn zd raznit, e na asovou souvislost nelze pohl et mechanicky a ur it pevn hranice, kdy ur it po etdn /t dn /m s c je ch p n jako asov souvislost a cokoliv nad tuto hranici ji lze ozna it jako asov nesouvisej c pln n . Ka d p pad je specifick , a proto se asov souvislost mus zkoumat v dy individu ln (k tomu srov. rozsudek KS v Brn . j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017). (93)

Argumentace adu: K asov souvislosti ad d le obecn dod v , ed le it m aspektem je tak p edv datelnost jednotliv ch ve ejn ch zak zek ze strany zadavatele. Pokud m zadavatel z m r realizovat stavebn projekt, pak bezesporu po t s t m, e bude nutn pro tento z m r z skat kompletn dokumentaci. Pak nen rozhodn skute nost, e takov z m r bude rozlo en do n kolika let, a je t eba takovou ve ejnou zak zku zad vat jako jeden celek (p padn rozd lenou na sti). (94)

MNNC v DNS sp. zn. OHS-S0418/2022/VZ, . j. OHS-40797/2022/510 https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail- 18513.html DATA_VPN PL_40286 Pr vn moc: 7. 12. 2022 esk republika Ministerstvo vnitra ha-vel internet, s. r. o. O2 Czech Republic, a. s. N vrh se zam t , nebo nebyly zji t nyd vody pro ulo en n pravn ho opat en .

Prvn prava: MNNC je upravena v 113 sti tvrt ZZVZ, je se jako celek t k nadlimitn ho re imu. 113 odst. 4 ZZVZ: Zadavatel po d astn ka zad vac ho zen o p semn zd vodn n zp sobu stanoven mimo dn n zk nab dkov ceny. dost o zd vodn n mimo dn n zk nab dkov ceny se pova uje za dost podle 46, lze ji dopl ovat a vzn st opakovan . V dosti o zd vodn n mimo dn n zk nab dkov ceny mus zadavatel po adovat, aby astn k zad vac ho zen potvrdil, e a) p ipln n ve ejn zak zky zajist dodr ov n povinnost vypl vaj c ch z pr vn ch p edpis vztahuj c ch se k p edm tuve ejn zak zky, jako i pracovn pr vn ch p edpis a kolektivn ch smluv vztahuj c ch se na zam stnance,kte se budou pod let na pln n ve ejn zak zky, a b) neobdr elneopr vn nouve ejnou podporu. Dynamick n kupn syst m je upraven v sti est z kona, je se t k zvl tn ch postup . 138 odst. 1 ZZVZ: Zadavatel m e zav st dynamick n kupn syst m, kter m se pro ely tohoto z kona rozum pln elektronick , otev en syst m pro zad v n ve ejn ch zak zek, jejich p edm tem je po zen b n ho,obecn dostupn ho zbo ,slu eb nebo stavebn ch prac . Zadavatel zavede dynamick n kupn syst m v zad vac m zen , ve kter m postupuje p im en podle pravidel pro u zen . Zadavatel m e rozd lit dynamick n kupn syst m do kategori , kter jsou objektivn vymezeny na z klad p edm tuve ejn ch zak zek nebo jejich zemn ho rozsahu.

Skutkov stav: V bod 4. s n zvem Nab dkov cena a zp sob jej ho zpracov n v zvy je mj. uvedeno n sleduj c : Nab dkov cena obsahuje ve ker n klady a hotov v daje na realizaci Ve ejn zak zky v m st pln n . Nab dkov cena je kone n a nep ekro iteln a zahrnuje zejm na ve ker v lohy, v daje a n klady vznikl Dodavateli v souvislosti se zaveden m a poskytov n m Slu eb. Nab dkovou cenu (v . jej ho rozpadu na Cenu ZA Z ZEN a CenuM S N ) je Dodavatel povinen stanovit takov m zp sobem, aby odpov dala pln n (a jeho d l m stem), kter je p edm temVe ejn zak zky. V p pad pochybnost o spln n t to povinnosti je Centr ln zadavatel opr vn n vyzvat Dodavatele k vysv tlen .

Skutkov stav: Zadavatel posoudil nab dkovou cenu vybran ho dodavatele z hlediska p tomnosti MNNC, vyplynulo, e nab dkov cena se od pr m rn ceny neodchyluje takov m zp sobem, aby m l zadavatel u initz v r o p tomnosti MNNC. (23) I p es tuto skute nostn sledn zadavatel z procesn opatrnosti a p i zachov n principu dobr spr vy vyhodnotil p ijat n mitky navrhovatele jako kvalifikovan upozorn n na mo nou p tomnost MNNC a s ohledem na rozhodovac praxi adu p istoupil ve lh t pro vypo d n n mitek k vy d n dopl uj c ch informac od p slu n hopov uj c ho zadavatele a d le v re imu 46 z kona od vybran ho dodavatele. (25) Na z klad tohoto postupu zadavatel dosp l k z v ru neexistence MNNC v nab dce vybran ho dodavatele. (26)

Argumentace adu: Vzhledem k tomu, e dynamick n kupn syst m je azen mezi zvl tn postupy zadavatele, neaplikuj se na postup zadavatele p i jeho zav d n automaticky v echna ustanoven z kona. Koment ov literatura k tomu uv d , e: Na tyto zvl tn postupy nedopad cel pr vn prava ZVZ, ale pouze vybran sti, a to konkr tn tyto: st prvn , v slovn 42 a 44 z sti druh ( 130), sti des t a patn ct . Nepou ij se tak nap klad ani v echna ustanoven sti druh z kona, kter se vztahuje na zad vac zen . DNS (stejn jako r mcov dohody isout o n vrh) nejsou zad vac mi zen mi (viz 3). Z dal ch ustanoven DNS je v ak z ejm , e ZVZ pracuje i s n kter mi instituty upraven mi nap klad: v sti druh ZVZ (odkaz na obdobn pou it 45 i 48 odst. 5 v 140 odst. 3 nebo 76 v 140 odst. 4); nebo v sti tvrt ZVZ, nap klad v ot zce JEO podle 140 odst. 3; v stit et nebo tvrt ZVZ (pro zaveden DNS je t ebavyu tU podle stit et i tvrt z kona podle v ep edpokl dan hodnoty DNS) (Dvo k, D., Machurek, T., Novotn P., ebesta, M. a kolektiv. Z kon o zad v n ve ejn ch zak zek. Koment . 1. vyd n . Praha: Nakladatelstv C. H. Beck, 2017, 1320 s.). To v ak neznamen , e by si mo nostvyu it dal ch ustanoven z kona zadavatel nemohl vyhradit. (63)

Argumentace adu: Pokud jde o zad vac podm nky, kter jsou pro postup zad n ve ejn zak zky v dynamick m n kupn m syst mu relevantn , v souladu s 141 odst. 1 z kona plat , e zadavatel vyz v dodavatele za azen do zaveden ho dynamick ho n kupn ho syst mu k pod n nab dek na z klad podm nek uveden ch v t to v zv . Obsahov n le itosti v zvy jsou upraveny v p loze . 6 z kona, p i em ve v zv zadavatel uvede mj. daje o zp sobuv b ru dodavatele, v etn hodnotic ch krit ri a m mo nostup esnit (nikoliv zm nit) krit ria hodnocen , kter uvedl v ozn men o zah jen zad vac ho zen , kter m byl syst m zaveden. N le itosti dle p lohy . 6 z kona jsou z konem stanoveny jako minim ln a mus b t v p edm tn v zv obsa enyv dy. Nad jejich r mec v akm e zadavatel ve v zv uv st jak koli dal informace, je uzn za pot ebn pro zad n ve ejn zak zky, nap . v lenit pravidla uveden v zad vac dokumentaci k zaveden dynamick ho n kupn ho syst mu. (65)

Argumentace adu: Z v e uveden ho je tedy z ejm , e si zadavatel nevyhradil pou it 113 z kona, a tedy nebyl povinen prov st posouzen mimo dn n zk nab dkov ceny ve vztahu k vybran mu dodavateli, p p. jej n sledn vyz vat k jej mu objasn n ve smyslu v e citovan ho ustanoven z kona. (68) Nicm n z v zvy d le vypl v , e si zadavatel v p pad pochybnost ohledn nab dkov ceny vyhradil mo nost vyzvat dodavatele k vysv tlen nab dky (viz bod 57. od vodn n tohoto rozhodnut ). Dle p esv d en adu si tak zadavatel vytvo ild l pravidlo vztahuj c se ke zji ov n daj t kaj c ch se nab dkov ceny, nicm n z textace dan sti v zvy nelze dovozovat, e by si t mto vyhradil pou it kompletn ch pravidel vztahuj c ch se k mimo dn n zk nab dkov cen ve smyslu 113 z kona, ve spojen s pravidly v 48 z kona.

Argumentace adu: Naopak z postupu zadavatele je zjevn , e ve vztahu k vybran mu dodavateli vyu ilp edem stanoven ho pravidla v bod 4 v zvy, kdy dost o poskytnut informac si od vybran ho dodavatel do daldal informace k jeho nab dce, p i em v t to v zv je v slovn uvedeno, e se nejedn o postup dle 113 z kona a e zadavatel nem za to, e nab dka vybran ho dodavatel obsahuje MNNC (viz bod 59. od vodn n tohoto rozhodnut ). Pr v uveden pak potvrzuje i v e uveden v klad adu, e uveden pravidlo v bod 4 v zvy nep edstavuje ekvivalent k postupu dle 113 z kona. P esto e zadavatel mo nosti doptat se vybran ho dodavatele vyu il a vybran dodavatel na tuto dost o poskytnut informac reagoval, ad podot k , e se d le nebude zab vat p ezkumem samotn ho obsahu t chtodokument ,nebo se nejednalo o postup dle 113 z kona, kter je napad n navrhovatelem v n mitk ch, resp. n vrhu. Z postupu zadavatele je v ak zjevn , e postupoval v souladu s pravidlem, kter vyty il v bod 4 v zvy, a tedy jeho postup lze v tomto ohledu pova ovat za transparentn , tedy souladn se z konem. (69)

KAUCE - DOBA sp. zn. OHS-S0502/2022/VZ, . j. OHS-40848/2022/510 https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail- 18511.html Akademick n m st v etn parkovac ho domu - zhotovitel stavby Pr vn moc: 7. 12. 2022 statut rn m sto Brno, Brn nsk komunikace, a. s., Spole nost Parkovac d m Brno, YUCON CZ, s. r. o., STANTER, s. r. o., INPEK HOLDING, a. s., Gardenline, s. r. o., STRABAG, a. s. Spr vn zen se podle 257 p sm. c) ZZVZ zastavuje, nebo v souvislosti s pod n m n vrhu navrhovatele nedo lo ke slo en kauce na et adu pro ochranu hospod sk sout e v souladu s 255 odst. 1 ZZVZ.

Prvn prava: 255 odst. 1 ZZVZ: Ve lh t pro doru en n vrhu je navrhovatel, nejde-li o p pad podle odstavce 2, povinen slo it na et adu kauci ve v i 1 % z nab dkov ceny navrhovatele za celou dobu pln n ve ejn zak zky nebo za dobu prvn ch ty let pln n v p pad smluv na dobu neur itou,nejm n v ak ve v i 50 000 K ,nejv e ve v i 10 000 000 K . V p pad , e navrhovatel nem e stanovit celkovou nab dkovou cenu, je povinen slo it kauci ve v i 100 000 K . V p pad n vrhu na ulo en z kazu pln n smlouvy je navrhovatel povinen slo it kauci ve v i 200 000 K .

Skutkov stav: N vrh navrhovatele byl adudoru en dne 3. 11. 2022, nebyl p ipojen doklad o slo en kauce podle ustanoven 255 odst. 1 nebo 2 z kona, kter je dle 251 odst. 1 z kona obligatorn n le itost n vrhu. V souladu s 37 odst. 3 spr vn ho du ve spojen s 39 odst. 1 spr vn ho du tak ad usnesen m . j. OHS-40244/2022/512 ze dne 11. 11. 2022 stanovil navrhovateli lh tu k dolo en dokladu o slo en kauce. Navrhovatel doru il adu dne 15. 11. 2022 prost ednictv m datov schr nky doklad o slo en kauce, z n ho vypl v , e dne 4. 11. 2022 byla provedena platba ve prosp ch adu. Z bankovn ho v pisu z tu adu vypl v , e ke slo en uveden stky (kauce) na et adudo lo dne 4. 11. 2022. (14) Vzhledem k tomu, enejzaz term n pro slo en kauce byl 3. 11. 2022, ke slo en kauce na et adudo loa dne 4. 11. 2022, ad konstatuje, e navrhovatel nedost l sv povinnosti stanoven 255 odst. 1 z kona. (15)

Argumentace adu: Pr vn n zor, e ve lh t pro doru en n vrhu mus b t kauce p ips na na et adu, m rovn oporu v judikatu e spr vn ch soud . V t to souvislosti lze odk zat na rozsudek Krajsk ho soudu v Brn . j. 30 Af 81/2015-63 ze dne 23. 10. 2017, ve kter m soud potvrdil, e lh ta pro slo en kauce jednozna n nebyla dodr ena, kdy p kaz k hrad kauce byl sice u in n v posledn den lh ty, av ak kauce byla p ips naa den n sleduj c . V citovan m rozsudku dosp l soud k z v ru, e povinnost slo it kauci na et adu s pod n m n vrhu se rozum povinnost kauci na etp ipsat, tedy zaplatit, nikoli jen odeslat. V e uveden z v ry soudu, kter se vztahuj k p edchoz pr vn prav (z kon . 137/2006 Sb.) lze pln aplikovat i na innou pr vn pravu dle z kona. Navrhovatel v ak v et en mp pad kauci na et aduslo ila dne 4. 11. 2022, tedy a po uplynut z konn lh ty pro slo en kauce. (17)

KAUCE - VE sp. zn. OHS-S0485/2022/VZ, . j. OHS-41311/2022/500 https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail- 18634.html Oprava silnice III/4822 Z vi ice pr tah,znovavyhl en Pr vn moc: 9. 12. 2022 1. Spr va silnic Moravskoslezsk ho organizace 2. MI Roads a.s. 3. B E S s.r.o. Spr vn zen se podle 257 p sm. c) ZZVZ zastavuje, nebo v souvislosti s pod n m n vrhu navrhovatele navrhovatel neslo il kauci ve v i podle 255 odst. 1 ZZVZ. kraje, p sp vkov

Prvn prava: 255 odst. 1 ZZVZ: Ve lh t pro doru en n vrhu je navrhovatel, nejde-li o p pad podle odstavce 2, povinen slo it na et adu kauci ve v i 1 % z nab dkov ceny navrhovatele za celou dobu pln n ve ejn zak zky nebo za dobu prvn ch ty let pln n v p pad smluv na dobu neur itou,nejm n v ak ve v i 50 000 K ,nejv e ve v i 10 000 000 K . V p pad , e navrhovatel nem e stanovit celkovou nab dkovou cenu, je povinen slo it kauci ve v i 100 000 K . V p pad n vrhu na ulo en z kazu pln n smlouvy je navrhovatel povinen slo it kauci ve v i 200 000 K .

Skutkov stav: Nab dka navrhovatele Navrhovatel slo il na et adu kauci ve v i 143 742,- K . (17) ad konstatuje, e navrhovatel neslo il kauci v souladu s 255 odst. 1 ZZVZ (18)

Argumentace adu: V souvislosti s problematikou spr vn v e kauce lze rovn odk zat na Stanovisko adu pro ochranu hospod sk sout e k v po tuv e kauce dle 255 odst. 1 a 2 z kona . 134/2016 Sb., o zad v n ve ejn ch zak zek, ve zn n pozd j chp edpis (d le jen Stanovisko adu ), podle kter ho [p]okud jde o ot zku, zda je pro v po etv e kauce rozhodn nab dkov cena bez dan z p idan hodnoty i cena s touto dan , zast v ad n zor, e pokud z kon v p edm tn m ustanoven 255 odst. 1 neobsahuje (na rozd l nap klad od p edpokl dan hodnoty ve ejn zak zky) v slovn e en , je t eba vych zet z 115 odst. 3 z kona, tedy z toho, kter z nab zen ch variant (nab dkov cena bez DPH, nebo s DPH) je rozhodn p i hodnocen nab dek. Pokud tedy p i hodnocen nab dek rozhoduje nab dkov cena s DPH, je z kladem pro v po et kauce tato cena, a naopak. Tento n zor je ostatn v souladu se z v ry pr vn doktr ny (Jur k, R. Z kon o ve ejn ch zak zk ch. Koment . 3. vyd n . Praha: C. H. Beck, 2012, s. 517) a soudn praxe [rozsudek Krajsk ho soudu v Brn ze dne 2. z 2010, sp. zn. 62 Ca 11/2009, kter nastolil princip, e nem e b t p ijateln takov postup, aby nab dkov cena byla vypo tena podle jedn ch pravidel a kauce (vych zej c podle 115 odst. 1[ZVZ] pr v z nab dkov ceny) podle pravidel jin ch ]. (19)

Oznmen o vbru sp. zn. OHS-S0552/2022/VZ, . j. OHS-42746/2022/500 https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18514.html Revitalizace mok ad na vybran ch ploch ch zem KRNAP II. etapa Pr vn moc: 9. 12. 2022 Spr va Krkono sk ho n rodn ho parku Obvin n se dopustil p estupku podle 268 odst. 1 p sm. a) ZZVZ, kdy v souvislosti se zad v n m ve ejn zak zky v rozporu s 123 p sm. b) bod 2. ZZVZ a z sadou transparentnosti zakotvenou v 6 odst. 1 ZZVZ neu inil sou st ozn men o v b ru dodavatele v sledek posouzen spln n podm nek asti vybran ho dodavatele v z konem po adovan m rozsahu , Obvin n se dopustil p estupku podle 268 odst. 1 p sm. d) ZZVZ, t m, ep i vy izov n n mitek postupoval v rozporu s 245 odst. 1 ZZVZ, nebo se v od vodn n rozhodnut o n mitk ch podrobn a srozumiteln nevyj d il ke v emskute nostem uveden m v n mitk ch, a to

Prvn prava: 123 ZZVZ: Zadavatel ode le bez zbyte n ho odkladu od rozhodnut o v b ru dodavatele ozn men o v b ru dodavatele v em astn k m zad vac ho zen . S v jimkou jednac ho zen bez uve ejn n a zad vac ho zen , v n m je jeden astn k zad vac ho zen , mus b t sou st tohoto ozn men a) zpr va o hodnocen nab dek, pokud prob hlo hodnocen nab dek, b) v sledek posouzen spln n podm nek asti vybran ho dodavatele, kter bude obsahovat 1. seznam doklad , kter mi vybran dodavatel prokazoval kvalifikaci, a 2. u po adovan profesn zp sobilosti podle 77 odst. 2, ekonomick kvalifikace a technick kvalifikace daje rozhodn pro prok z n spln n jednotliv ch krit ri kvalifikace, 3. seznam doklad nebo vzork ,jejich p edlo en je podm nkou uzav en smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle 104 p sm. a), 4. v sledek zkou ekvzork , pokud si je zadavatel vyhradil podle 104 p sm. b).

Skutkov stav: Zadavatel umo nil nahradit p edlo en doklad o kvalifikaci, v etn technick kvalifikace podle 79 odst. 2 p sm. a) ZZVZ, estn m prohl en m vybran dodavatel ve sv nab dce k prok z n spln n krit ri technick kvalifikace dle 79 odst. 2 p sm. a) ZZVZ p edlo il kopie referen n chlist o realizaci konkr tn ch stavebn ch prac . Zadavatel v Protokolu o posouzen kvalifikace sice uvedl n zvy doklad , kter mi vybran dodavatel svoji technickou kvalifikaci podle 79 odst. 2 p sm. a) ZZVZ, i celkov v e jednotliv ch pln n , av ak z t chto daj astn ci zen mohli zjistit nanejv charakter prov d n ch stavebn ch prac a jejich celkovou cenu. Nemohli v ak zjistit, jak mi konkr tn mi zak zkami vybran dodavatel technickou kvalifikaci prokazuje, pon vad z uveden ch daj nebyl zn m ani p esn n zev zak zky, m sto pln n ani term n ukon en prac ani objednatel t chto prac .

Argumentace adu: Je tedy zjevn , e pro p ezkoumatelnost ozn men o v b ru dodavatele (respektive v sledku posouzen spln n podm nek asti) nesta pouze p edlo it prokazov n kvalifikace vybran m dodavatelem, n br je nezbytn p edlo itpr v konkr tn daje, kter prokazuj spln n profesn zp sobilosti, ekonomick a kvalifikace vybran ho dodavatele. Zadavatel je tedy povinen uv st takov informace, z nich bude patrn , espln n po adovan ch krit ri kvalifikace vybran dodavatel skute n prok zal, nap klad v p pad p edkl d n osv d en o referen n ch stavebn ch zak zk ch alespo n zev referen n zak zky, m sto realizace (pokud nen sou st n zvu), rozsah prov d n ch prac a datum dokon en d la obecn informace o technick

Argumentace adu: Za situace, prost ednictv m estn hoprohl en , nem zadavatel ov eno u takov ho astn ka zad vac ho zen spln n podm nek asti pouze p edlo en m estn hoprohl en . kdy zadavatel umo nil prokazovat nap . kvalifikaci V takov m p pad je zadavatel povinen p ed odesl n m ozn men o v b ru dodavatele vyzvat vybran ho dodavatele referen n chpln n , kter bude obsahovat z konem po adovan daje. k p edlo en seznamu Zadavatel je povinen p ed odesl n m ozn men o v b ru dodavatele ov it spln n podm nek asti. Dle 39 odst. 4 z kona m e zadavatel posoudit spln n podm nek asti a po hodnocen nab dek. Zadavatel s ohledem na ustanoven 39 odst. 4 z kona sice m e rozhodnout, jak zvol po ad kon v zad vac m zen , tedy nap . m e prov st pouze posouzen nab dky vybran ho dodavatele v z v re n f zi zad vac ho zen , tedy a po v b ru dodavatele dle 122 odst. 1 z kona, av ak tyto skute nosti mus m t ov enyp ed odesl n m ozn men o v b ru dodavatele dle 123 z kona. (23)

Argumentace adu: K asov mu sledu jednotliv ch kon lze tedy obecn ci, e pokud informace, kter je zadavatel povinen v souladu s ustanoven m 123 p sm. b) z kona u initsou st ozn men o v b ru dodavatele, budou zadavateli p edlo enya v r mci reakce na v zvu k sou innosti dle 122 odst. 3 z kona, pak mus odesl n v zvy k sou innosti dle 122 odst. 3 z kona p edch zet odesl n ozn men o v b ru. Po obdr en t chtodoklad na z klad v zvy dle 122 odst. 3 z kona je mus zadavatel posoudit. Zadavatel tedy p ed odesl n m ozn men o v b ru dodavatele prov d posouzen podm nek asti dle 39 odst. 4 z kona, p i em v sledek tohoto posouzen spln n podm nek asti je povinen p ilo it k ozn men o v b ru dle 123 z kona. Tu ad pro p edejit pochybnost o v e uveden m dopl uje, epakli e jsou dle 122 odst. 3 z kona vy adov ny pouze origin ly iov en kopie doklad a zadavatel v r mci zad vac ho zen vych zel z kopi doklad prokazuj c ch kvalifikaci, tzn., jsou mu zn my referen n zak zky (a tedy v cn spln n technick kvalifikace posoudil) m esou st ozn men o v b ruu init v zvu dle 122 odst. 3 z kona; rozhodn je, e je schopen do ozn men o v b ru dodavatele uv st relevantn informace, jak mi referencemi byla kvalifikace prokazov na a tedy poskytne z konem po adovan informace i ostatn m astn k m zad vac ho zen , p i em p edlo en origin ln ch listin i edn ov en ch kopi je pak ji jen utvrzen , e zadavatel p i posouzen spln n podm nek asti vych zel z korektn ch informac . (26)

Aktivn legitimace, Vyzen nmitek, Autorizovan inenr / technik sp. zn. OHS-S0407/2022/VZ, . j. OHS-41582/2022/500 https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18510.html Provozn sek I.D metra v Praze - sek (Olbrachtova) Nov Dvory - stavebn st Pr vn moc: 9. 12. 2022 Dopravn podnik hl. m. Prahy, akciov spole nost PORR, a. s. N vrh navrhovatele se podle ustanoven 265 p sm. a) ZZVZ zam t , nebo nebyly zji t nyd vody pro ulo en n pravn ho opat en .

Aktivn legitimace Pr vn prava: 241 odst. 1 ZZVZ: N mitky m e podat dodavatel, kter mu postupem zadavatele souvisej c m se zad v n m podlimitn nebo nadlimitn ve ejn zak zky, v etn koncese s v jimkou konces mal ho rozsahu podle 178 nebo se zvl tn mi postupy podle sti est hroz nebo vznikla jma (d le jen "st ovatel").

Skutkov stav: [o]bsah zad vac dokumentace napaden t mito n mitkami v kone n m d sledkup edstavujep ek ku, kter st ovatele zbavuje mo nosti dn p pravy jeho nab dky v takov podob , aby byla zp sobil vyhov t po adavk m zadavatele na tzv. technickou kvalifikaci. V d sledku toho st ovatel ztr c p le itost z skat p edm tnouve ejnou zak zku a mimo jin realizovat i odpov daj c zisk. Poru en z kona uveden v t chto n mitk ch jsou rovn nepochybn zp sobil podstatn ovlivnit v b rnejvhodn j nab dky a hrub naru uj hospod skousout v dan m segmentu stavebn ho trhu . (104) e st ovatelv aknedolo il svou aktivn legitimaci k pod n n mitek, kdy nijak neprok zal, jak re ln jma mu v souvislosti s nam tanou zad vac podm nkou vznikla i hroz , p padn , e [s]t ovatel v n mitk ch ( ) neobjas ujep innou souvislost mezi zad vac podm nkou a mo n m vznikem jmy. St ovatel tak neunesl b emeno tvrzen ohledn sv jmy, a tedy ani b emenod kazn , kter by toto neexistuj c tvrzen dokazovalo , nebo est ovatel (zde navrhovatel) neprokazujep innou souvislost [mezi] napadenou zad vac podm nkou a hrozbou jmy , a e [n]elze tak nijak ov it, zda st ovateli opravdu n jak jma vznikla ihroz . (105)

Argumentace adu: Ve vztahu k ot zce, do jak m ry je nutn specifikovat vzniklou i hroz c jmu, ad v n vaznosti na tvrzen zadavatele, e jma navrhovatele nehroz ani neexistuje, odkazuje rovn na sv d v j rozhodnut . j. OHS-S0076/2017/VZ-12268/2017/541/MSc ze dne 12. 4. 2017, v n m konstatoval, e jma je pojem zjevn ir ne pojem koda. jma nemus , a v ur it ch f z ch ani nem e, b t p esn vy slena, a proto sta obecn vymezen n sledku jedn n zadavatele v ist ovateli. jma v sob zahrnuje jak materi ln a v dan okam ikvy slitelnou kodu, tak kodu, kterou v okam iku pod n n vrhu nen mo n p esn stanovit, av ak mus b t nesporn , edo lo k jm na pr vech eventu ln ho dodavatele. V t to souvislosti lze odk zat rovn na rozhodnut p edsedy adu . j. OHS-R289,291/2015/VZ-23692/2016/321/BRy ze dne 2. 6. 2016, ve kter m je uvedeno, e ust. 114 odst. 3 z kona stanovuje nikoliv povinnost tvrdit i prok zat re lnou nebo hroz c jmu, ale toliko povinnost tvrdit poru en z kona, v d sledkun ho astn kovi vznikla nebo hroz jma . ad dod v , ep esto e se posledn uveden rozhodnut p edsedy adu vztahuje k p edchoz pr vn prav , tj. k z konu . 137/2006 Sb., o ve ejn ch zak zk ch, lze z v ry v n m uveden aplikovat rovn ve vztahu k nyn inn mu z konu. (106)

Argumentace adu: ad k tomu uv d , e je sice pravdou, e mezi navrhovatelem (resp. st ovatelem) tvrzenou jmou i jej hrozbou a nam tan m postupem zadavatele mus existovat p inn souvislost, nicm n tuto podm nku je nutno vykl dat tak, ep inn souvislost se m za prok zanou ji tehdy, pokud je zjevn , e napaden zad vac podm nka obecn m e v st k n sledku, jen navrhovatel ozna uje jako jmu. Pokud tedy navrhovatel tvrd , ekv lipo adavku na kvalifikaci nem e podat nab dku, a tedy ani z skat ve ejnou zak zku, je podm nka p inn souvislosti napln na,nebo nen pochyb o tom, e navrhovatelem uv d n p ina (tj. nez konn stanoven zad vac podm nky) je obecn zp sobil p ivodituv d n n sledek (tj. nemo nostz astnit se zad vac ho zen a z skat ve ejnou zak zku). (113) Ke sv m z v r m uveden m v bodech 110. a 113. od vodn n tohoto rozhodnut ad znovu odkazuje na rozhodnut R0119/2022, kde p edseda adu jednak konstatoval, e za elemdolo en aktivn legitimace posta uje,kdy st ovatel, resp. navrhovatel prok e, e je opr vn nve ejnou zak zku plnit (tj. e m pot ebn ivnostensk opr vn n ),ani by musel sou asn dokl dat, e je toho skute n i schopen (tj. e disponuje nezbytn mi zku enostmi,zam stnanci, v robn mi prost edky ikapit lem) a sou asn zde uvedl, e po adavek na m ru, v jak je t eba v n mitk ch a p padn i v n vrhu rozv st jmu, jak st ovateli postupem zadavatele vznikla i hroz , z vis v dy na konkr tn m p padu a odv j se p edev m od p edm tuve ejn zak zky a osoby st ovatele.

Argumentace adu: Pokud nen vztah st ovatele k p edm tupln n ve ejn zak zky jasn na prvn pohled ,proto e zejm na nedisponuje opr vn n mi pot ebn mi k jej realizaci ( ) je t eba trvat na tom, aby st ovatel svou aktivn legitimaci ve smyslu 241 odst. 1 ZZVZ dostate n podrobn m zp sobem rozvedl, vysv tlil a p padn i dolo il. Na druhou stranu, pokud se st ovatel na dan m trhu standardn pohybuje a popt van pln n b n dod v , obvykle bude posta ovatjednodu od vodn n jeho jmy . Z citovan ch z v r plyne, e pokud st ovatel (navrhovatel) na ur it m trhu standardn p sob , nen nutn , aby to, e je ve ejnou zak zku, kter s t mto trhem souvis , alespo teoreticky schopen plnit, v n mitk ch bl e zd vod oval. Jeliko v nyn et en mp pad navrhovatel prokazateln p sob jako dodavatel na trhu stavebn ch prac a p edm tve ejn zak zky spo v v proveden stavebn ch prac , je dle aduz ejm , e vymezen jmy tak, jak to ve sv ch n mitk ch navrhovatel u inil, je pro dovozen jeho aktivn legitimace pln dosta uj c . (114)

Vyzen nmitek Skutkov stav: Zadavatel v rozhodnut o n mitk ch uvedl, e mohl uplatnit pravidlo nevyjad ovat se podrobn k uplatn n m n mitk m, pokud je v souladu se z konem dle 245 z kona odm tl, av ak navzdory tomu je z procesn opatrnosti vypo d v i v cn . (127)

Argumentace adu: ad k tomu konstatuje, e postup zadavatele p ivy izov n n mitek rozporn se z konem nen . Z n mitek jasn plyne stanovisko zadavatele k podan m n mitk m (tedy enespl uj z konn n le itosti), a k tomu zadavatel pouze nad r mec sd lil i sv jv cn pohled na nam tan skute nosti. ad dod v , e takov postup lze dokonce ozna it v praxi zadavatel v r mci vy izov n n mitek za b n a ad jej ve sv rozhodovac praxi pln podporuje, nebo je souladn se z konem i s rozhodovac praxi soud (viz nap . rozsudek Nejvy ho spr vn ho soudu ze dne 21. 10. 2021 sp. zn. 2 As 314/2020 Rozhodnut zadavatele o n mitk ch, a je svou povahou ur it m stanoviskem zadavatele k n mitk m, m v st i v p pad , e jsou n mitky ned vodn , k odstran n pochybnost o jeho postupu p i zad v n ve ejn zak zky ). Nen nijak neobvykl a rozporn se z konem, kdy zadavatel pr v s odkazem na tzv. procesn opatrnost (ve snaze p edej tp padn muzru en rozhodnut o n mitk ch adem v p pad , e by v r mci n sledn ho p ezkumu addosp l k z v ru, ed vod k odm tnut n mitek podle 245 odst. 3 z kona nebyl d n; co se ostatn stalo i v pr v posuzovan m p pad ),jako i s odkazem na v t m ru transparentnosti i p i odm tnut n mitek podle 245 odst. 3 z kona tyto nav c v cn vypo d vaj . (128)

Autorizovan inenr / technik Skutkov stav: Navrhovatel v n vrhu ozna ujepo adavek zadavatele na autorizaci dot en ch osob ve stupni autorizovan in en r v oboru jako nep im en , diskrimina n a bezd vodn zv hod uj c ur it dodavatele, kdy m za to, e by v dan m p pad byla dosta uj c autorizace ve stupni technik. Uveden rozporuje z n kolikad vod . P edn odkazuje na rozsah innost definovan ch pro autorizovan osoby ve stupni technik a in en r dle autoriza n ho z kona, k emu uv d , e ze srovn n rozsahu innost nikterak neplyne, e by autorizovan technik nemohl vykon vat n kterou z funkc dle bodu 5.11 p sm. a), b), c) a d) zad vac dokumentace, a to ani s ohledem na rozsah a charakter p edm tupln n ve ejn zak zky. Sou asn navrhovatel nam t , e diferencov n mezi autorizovan m in en rem a technikem pozb v smyslu t m sp e, e zadavatel po aduje pro dot en osoby rovn dolo en referen n ch staveb, a tud autorizovan technik bude disponovat p inejmen m stejnou (ne-li v t ) profesn zku enost s zen m obdobn ch staveb jako autorizovan in en r. Navrhovatel m v t to souvislosti za to, e d lka a kvalita praxe st r rozd l mezi autorizovan m technikem a in en rem. (144)

Argumentace zadavatele: Zadavatel dot en osoby ozna uje za kl ov , k emu sou asn uv d , e nelze dovozovat, ekl ov innosti vyhrazen pouze autorizovan mu in en rovi bude prov d t adov pracovn k na stavb ,ani by sou asn lenov vrcholn ho managementu nem li dostatek kvalifikace na to, aby mohli tyto innosti, za kter z povahy sv funkce odpov daj , alespo nam tkov zkontrolovat. (145)

Argumentace adu: Pokud jde o osoby ( leny t mu dodavatele), jich se napaden krit rium kvalifikace t k , ad uv d n sleduj c . Zadavatel vy lenil v r mci realiza n ho t mu 16 rol , k nim v zad vac dokumentaci vymezil krit ria kvalifikace. Z t chto celkem 16 rol vymezil 6, u nich stanovil po adavek na autorizaci v oboru geotechnika ve stupni in en r; n mitka navrhovatele o nez konnosti tohoto po adavku se p itom t k 4 z nich, konkr tn osob na pozic ch hlavn mana er v stavby, stavbyvedouc ho a v robn p prav . Zadavatel tyto osoby ozna il ve sv m vyj d en jako kl ov pro realizaci ve ejn zak zky a jako tzv. u veden realiza n ho t mu. ad v t to souvislosti konstatuje, eminim ln u pozic hlavn mana er v stavby, stavbyvedouc a z stupce stavbyvedouc ho je ji ze samotn ho n zvu a z toho plynouc ho charakteru t chto pozic z ejm , e se skute n jedn o osoby, je jsou pro dnou realizaci p edm tuve ejn zak zky zcela kl ov . Sou asn je dle aduz ejm , e jde o osoby, kter budou v r mci v konu sv ch innost bezpochyby dohl et na pr ci jin ch len t mu zhotovitele a budou ji dit a koordinovat, lze tedy ci, e jde o osoby z pohledu hierarchie len t mu nejd le it j . Je tedy dle adu pochopiteln , pokud zadavatel na tyto osoby klade z hlediska jejich kvalifikace vy po adavky. (148) stavbyvedouc , z stupce

Argumentace adu: ad opakuje, e osoby disponuj c autorizac ve stupni in en r jsou opr vn ny k v konu n kter ch innost , k nim osoby s autorizac ve stupni technik opr vn ny nejsou, a na t to skute nostinem e nic zm nit ani sebedel praxe. Jin mi slovy e eno, i kdyby m la osoba s autorizac ve stupni technik del praxi, resp. v ce zku enost s ur it m typem staveb, ne osoba s autorizac ve stupni in en r, tato praxe ji st le neoprav uje k tomu, aby konala (resp. kvalifikovan dozorovala i kontrolovala) innosti,je dle pr vn ch p edpis spadaj do p sobnosti autorizovan ho in en ra. (155) P estov ak adpova uje za nutn uv st, e i kdyby bylo tvrzen navrhovatele o tom, eve ker innosti v r mci realizace ve ejn zak zky m eprov d t i autorizovan technik, pravdiv , neznamenalo by to bez dal ho, epo adavek zadavatele na autorizaci ve stupni in en r u dot en ch osob je v rozporu se z konem. Jak toti ji advylo ilv e,v dy je nutno p ihl dnout ke konkr tn m skutkov m okolnostem, v tomto p pad tedy ke zcela v jime n mu charakteru, rozsahu a n ro nostive ejn zak zky a de facto ojedin losti tohoto typu stavby v esk republice. Jak advylo ilv e, nelze po zadavateli po adovat, aby se p i formulaci po adavk na kvalifikaci v dy spokojil pouze s nejni mo nou rovn p slu n ho krit ria, kter p ich z v vahu (v na emp pad tedy s autorizac ve stupni technik), nebo existuj p pady, kdy pr v v jime nostp edm tuve ejn zak zky oprav uje zadavatele k tomu, aby sv n roky na dodavatele i jeho t m zp snil,co je i p pad nyn et en ve ejn zak zky. (157)

Autorizovan inenr / technik sp. zn. OHS- S0335/2022/VZ, . j. OHS- 35241/2022/500 https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18539.html Spla kov kanalizace a OV 850 EO Mut jovice Pr vn moc: 12. 12. 2022 obec Mut jovice Obvin n se dopustil p estupku podle 268 odst. 1 p sm. b) ZZVZ t m, e stanovil zad vac podm nky ve ejn zak zky v rozporu s 36 odst. 1 ZZVZ, kdy k prok z n spln n krit ria technick kvalifikace po adoval u osoby technologa za zen stavby, aby disponovala autorizac podle z kona . 360/1992 Sb., v oboru technologick za zen staveb ve stupni autorizovan in en r,ani by zadavatel po adavek na tento stupe autorizace od vodnil vzhledem ke slo itosti i rozsahu realizace ve ejn zak zky, tedy ani by uvedl d vod, pro kter by pro osobu technologa za zen stavby nebyla dosta uj c autorizace ve stupni autorizovan technik, m vytvo ilbezd vodnoup ek kuhospod sk sout e a z rove nedodr el z sadu p im enosti zakotvenou v 6 odst. 1 ZZVZ Pod n rozklad OHS-R0148/2022/VZ, rozhodnut potvrzeno, rozklad zam tnut.

Prvn prava: 36 odst. 1 ZZVZ: Zad vac podm nky nesm b t stanoveny tak, aby ur it mdodavatel mbezd vodn p mo nebo nep mo zaru ovalykonkuren n v hodu nebo vytv elybezd vodn p ek kyhospod sk sout e.

Skutkov stav: po adavku zadavatele na stupe autorizace u osoby technologaza zen stavby , kdy zadavatel po aduje osv d en [] dle z kona 360/1992 Sb., o v konu povol n autorizovan ch architekt a o v konu povol n autorizovan ch in en r a technik inn ch ve v stavb , v min. rovni autorizovan in en r v oboru technologick za zen staveb . (65) Zadavatel uv d , e dan stupe autorizace, tedy stupe autorizovan ho in en ra,po aduje s ohledem na rozd ln rozsah opr vn n autorizovan ho in en ra a technika plynouc z 18 a 19 autoriza n ho z kona, a to zejm na ve vztahu k p soben na stavb . Autorizovan technik na pozici technologa za zen stavby dle zadavatele nedisponuje dostate n mi opr vn n mi pro stavbu tohoto rozsahu a n ro nosti a pro v echny sti p edm tuve ejn zak zky. Konkr tn m e autorizovan in en rp i realizaci p edm tn ve ejn zak zky nav c prov d t a vyhodnocovat in en rsk pr zkumy,navr en technologick procesy, vyd vat odborn stanoviska, zpracov vat posudky a v neposledn ad vypracov vat a autorizovat projektovou dokumentaci, resp. projekt skute n ho proveden technologie OV( ist rny odpadn ch vod[)] a SOV( erpac stanice odpadn ch vod). . (71)

Argumentace adu: Na tomto m st ad uv d , ea koli z v e uveden ho plyne, e z hlediska rozsahu opr vn n m e funkci technologa za zen stavby zast vat i autorizovan technik, zadavatel nen v dy povinen po adovat pouze toto minimum. ( ) V p pad , kdy v ak zadavatel po adujevy ne minim ln rove kvalifika n ho krit ria, mus un st d kazn b emeno a od vodnit, e se nejedn o bezd vodnoup ek ku v hospod sk sout idodavatel o ve ejnou zak zku, a to zejm na vzhledem k p edm tuve ejn zak zky. Ve vztahu ke vzd l n je ad toho n zoru, e rove vzd l n jist m e m t p i participaci na realizaci ve ejn zak zky sv opodstatn n a nelze ji bagatelizovat. Pokud by se v akm lo jednat o natolik d le it p edpoklad pro participaci na ve ejn zak zce, pro zadavatele by nem lo b t p ivynalo en p im en snahy nijak slo it tento po adavekrelevantn od vodnit. Odhl dne-li ad od toho, e i autorizovan technik m e disponovat vysoko kolsk mvzd l n m, zadavatel nedolo il, resp. neobjasnil, v em je p edm tn stavba v jime n i nadstandardn proti b n m stavb m obdobn ho typu. ad si um p edstavit situaci, kdy by nap . v r mci p edm tuve ejn zak zky byl aplikov n zcela nov technologick postup, p p. kdy by podobn za zen nebylo v r mci oboru i v r mci na eho zem zcela b n apod. Zadavatel v akni eho takov ho neuvedl ani nepopsal slo itostp edm tu ve ejn zak zky ve vztahu k standardn n plni autorizace v oboru technologick za zen staveb, kterou by nebyl schopen p i realizaci ve ejn zak zky zastat autorizovan technik. (87)

MNNC sp. zn. OHS - S0332/2022/VZ, . j. OHS - 33702/2022/500 https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18537.html Rekonstrukce Domu kultury umperk - zpracov n projektov dokumentace Pr vn moc: 13. 12. 2022 m sto umperk DigiTry Art Technologies s.r.o. ATELIER 38 s.r.o. Zadavatel postupoval p i zad v n ve ejn zak zky v rozporu se z sadou transparentnosti zakotvenou v 6 odst. 1 ZZVZ, kdy skute nosti uveden v Ozn men o vylou en astn ka pro neobjasn n mimo dn n zk nab dkov ceny, nelze ov it, nebo z uveden ho ozn men o vylou en nen z ejm , zda cit. zadavatel vych z z objektivn ch daj vztahuj c ch se k p edm tuve ejn zak zky, co cel postup citovan ho zadavatele v t to souvislosti in zp tn nep ezkoumateln m Pod n rozklad OHS-R0141/2022/VZ, rozhodnut potvrzeno, rozklad zam tnut.

Prvn prava: 48 odst. 4 ZZVZ: Zadavatel m evylou it astn ka zad vac ho zen , pokud nab dka astn ka zad vac ho zen obsahuje mimo dn n zkou nab dkovou cenu, kter nebyla astn kem zad vac ho zen zd vodn na.