Understanding Contemporary Czech Literature and Its Evolution

Pednky k P edn ky k p edm tu:Sou asn p edm tu:Sou asn esk literatura literatura esk

Lekce prvn: Co rozumme termnem sou asn esk literatura ? Geografick polo en esk ch zem uprost ed Evropy do velk m ry p edur ilo jejich politick a kulturn v voj: vzhledem k tomu, e jsme se v pr b hu d jin ocitali ve sf e z jmu rozli n ch mocnost , byla na e politick samostatnost v ustavi n m ohro en . Okolnosti politick ho ivota ur uj do velk m ry to, co bychom mohli nazvat kulturn m provozem; tedy tak vn j okolnosti fungov n liter rn ho ivota. (=Cel ada miln k liter rn ho procesu /1918, 1938-39, 1948, 1956, 1968/ je vystav na okolnostmi politick mi, nikoli liter rn mi ud lostmi .) A na drobn v jimky ( nap . kr tk obdob bez cenzury od b ezna do srpna 1968) tak esk (= ne jen ta esky psan ) literatura podl h cenzurn m z sah m nebo slou ur it m (jinak nerealizovateln m) spole ensk m pot eb m; co velmi asto vede k preferov n rozli n ch mimoum leck ch funkc p ed funkc estetickou. A to i tehdy, pokud se lit. jinak rozv j svobodn (nap . za obdob tzv. prvn republiky i v letech 1945 1948).

Souasn esk literatura tedy je: Literaturou, na jej fungov n nemaj vliv politick okolnosti, za nich vznik Literaturou necenzurovanou kter nemus nikomu a ni emu slou it a kter funguje v r mci aktu ln u van ch komunika n ch zp sob (v etn existence nov ch m di : zejm na internetu; a v etn nov ch zp sob prezentace: nap . slam poetry) Funkce estetick je v n dominuj c a organizuj c (v echny ostatn funkce) Tato literatura je sou asnou pro absenci n le it ho odstupu recipient a hodnotitel ; liter rn kritick p stup p eva uje nad p stupem liter rn historick m Term nem sou asn esk literatura tedy zpravidla ozna ujeme literaturu (vznikaj c ; vyd vanou; funguj c ) po listopadu 1989

Specifika souasn esk literatury Liter rn kritick (=hodnot c ) pohled na ni p eva uje tedy nad liter rn historick m (kontextu ln m) Mo nosti prezentace podn cuj vznik ady nov ch ( p echodov ch ) forem: nap klad poezie f nick i vizu ln , slam poetry, fyzick ho b snictv (Petr V a), prozaick ch text funguj c ch na internetu obdobn jako po ta ov hry; spojen poezie s hudbou i v tvarn m um n m Neexistuje politick cenzura nebo politick zad n toho, co a jak se m ps t nebo st Objevuj se nov formy prezentace um leck ch text (v etn elektronick ch m di ) Nov m dia se um leck literatu e st vaj dobr m sluhou; ale zl m p nem (toti tak konkurentem /=stoup z jem o sledov n ; kles z jem o ten /)

Koeny souasn esk literatury Z eteln tkv v liter rn m d n konce let edes t ch: Kter p ehodnocuje selh n avantgardy (jej mnoz protagonist se prop j ili anga ovan literatu e let pades t ch) a elit stv moderny v r mci tvorby postmodern (vyu vaj c postup popul rn kultury) http://www.sculptureartgallery.com/shop/images/nene10125.jpg Alespo v ur it m e po ur itou dobu umo uje propojen ofici ln literatury s tvorbou ineditn a literaturou exilovou Po ur itou dobu mizej ideologick kli a cenzura esk literatura se m e konfrontovat s evropsk m a sv tov m kontextem (v etn nap . absurdn ho dramatu i tvorby beat generation; v etn vizu ln a f nick poezie)

Lekce druh: Literatura (konce) let edestch a obdob tzv. normalizace Tak na konci 60. let plat stavou dan vedouc loha komunistick strany ( tak v oblasti kultury, literatury). Postupn politick uvol ov n od r. 1956 ( i u 1953) p in zm ny v oblasti kultury: uvol ov n cenzury, socialistick realismus p est v b t jedin m povolen m um leck m sm rem, v liter rn kritice (a jej m hodnocen ) mizej ideologick kli , v zn n spisovatel jsou propou t ni a n kte mohou publikovat, na konci 60. let mohou u n s sv texty uve ej ovat i n kte spisovatel exilov , objevuj se nemarxistick i doktrin socialistick ho realismu se vymykaj c liter rn periodika (Tv , surrealistick Analogon), doch z k aktualizuj c mu p ehodnocov n modernistick ch, avantgardistick ch um leck ch a liter rn v dn ch sm r (expresionismu, existencialismu, surrealismu; strukturalismu), roz i uj se publika n mo nosti / vznikaj nov liter rn periodika.

Nkter z dobovch tendenc se ukzaly nosn mi tak po listopadu 1989 Prozaick experiment, jak jej p edstavuje svoj nesujetou sebereflektivn a autotematickou pr zou V ra Linhartov , se pozd ji stal jedn m ze z klad polemiky lit. teoretika Ji ho Tr vn ka s b sn kem a publicistou Petrem Kr lem o nosn ch tendenc ch a slep ch uli k ch esk literatury Rozvoj divadel mal ch forem s sebou p in propojen absurdity s dobov ukotvenou satirou (ve spodn m pl nu textu): V. Havel, I. Vysko il; nebo zd nliv nepolitickou subverzivn interpretaci d jinn ho procesu (Smoljak Sv r k) V oblasti b snick ho experimentu doch z k propojen r zn ch forem um n : v tvarn ho s liter rn m (ve vizu ln poezii: J. Kol , V. Havel, E. Juli ), liter rn ho s hudebn m (nap . v n kter ch opusech f nick poezie L. Nov ka) V oblasti masov kultury se v d lech p sni k (K. Kryl, J. Hutka, V. Merta) spojuj texty b snick ch kvalit s hudbou; hudebn underground (Plastic Peoples of the Universe, Aktu l) propojuje zhudeb ov n b snick ch text s divadeln jevi tn prezentac Liter rn ego-dokument se perem Ludv ka Vacul ka (Sekyra) posouv sm rem k rom nov mu tvaru

Ne ve bylo ovem bezproblmov V voj k demokratizaci kulturn ho procesu neprob h bezprobl mov a bez v kyv (vizme exempl rn kritick odsouzen voreck ho Zbab lc /vydan ch 1958/) Ne v em autor m je dovoleno publikovat (Zden k Rotrekl sm ofici ln kni n publikovat a po listopadu 1989) Trv vedouc loha komunistick strany (tak v literatu e) A trv i doktrina o omezen suverenit zem tzv. socialistick ho t bora 21. srpna 1968 u n s zasahuj c zem tzv. Var avsk smlouvy ozna uj za jeden z podn t , kter tuto agresi inicioval, liberalizaci kulturn ho a politick ho ivota z ejmou z prohl en 2 000 slov, jeho autorem byl v l t 1968 Ludv k Vacul k.

Obdob tzv. normalizace Obdob tzv. normalizace od konce let edes t ch do listopadu 1989 edes t ch do listopadu 1989 od konce let Po srpnu 1968 doch z k postupn mu utahov n roub a regresivn m zm n m v politice i kultu e Byla NORMALIZACE skute n norm ln ? P in p ece tak : n vrat k ideologizuj c mu pojet literatury (s reminiscenc na 50. l ta; ale jinak vizme N vrat z itn ho pole Ladislava Fukse) Op tovn zaveden cenzury Likvidaci cel ady kulturn ch m di (HOST do domu, Liter rn noviny, Obroda, Plamen, Tv a d.) i instituc (Seifert v Svaz spisovatel ) a jejich nahrazen nov mi Ve veden nezru en ch instituc se ocitaj politicky prov en soudruzi ( co byly tzv. prov rky?) Medi ln tlak na spr vn v klad d jinn ch ud lost + v bec desinterpretaci minulosti i p tomn ho stavu (nap klad v dobov ch televizn ch seri lech z pera Jaroslava Dietla ) Co to znamen b t vy azen (ze Strany znamen b t vy azen ze spisovatelsk ho Svazu, ili v bec z intelektu ln ho ivota a z literatury) Znovu se objevuj z kazy publikov n , vyhazovy ze zam stn n , v zn n autor za jejich nez visl postoje, (vynucen ) odchody do emigrace Literatura se op t d l na ofici ln , dom c nez vislou (samizdatovou) a exilovou

Oficiln literrn tvorba v obdob normalizace Ofici ln liter rn tvorba v obdob normalizace Ofici ln auto i jsou zpravidla leny Svazu ( eskoslovensk ch / esk ch) spisovatel , mohou se cele v novat spis. profesi; za ni z sk vaj (i finan n honorovan ) tituly zaslou il , n rodn um lec; Vyd vaj (za nemal honor e) v ofici ln ch nakladatelstv ch, jejich texty jsou ( asto s ideologick m podkresem) recenzov ny v ofici ln ch m di ch nebo kulturn ch rubrik ch denn ho tisku Normalizace zasahuje tak akademickou sf ru; modelov m p kladem je: V. Rzounek: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/vitezslav- rzounek-45697 I mezi spisovateli byli agenti StB

Samizdat Samizdat Vznik paraleln ch polis , nez visl ch nakladatelstv (nap . Vacul kovy Petlice) Napojen na kulturn exil R zn m ra odporu, rezistence, p izp soben se podm nk m 1976 Helsinsk m rov konference vznik Charty 77 Co to byl tzv. underground Samizdatov edice V. Havel, L. Vacul k, J. Kol , M. Uhde a dal + taky: bytov divadlo, Nez visl video urn l, p sni k i ( afr n), Jazzov sekce, Sekce mlad hudby apod.

Literrn exil Liter rn exil Spisovatel od n s odch zej po r. 1939, 1948, 1968 ( a tak pozd ji; nap klad Milan Kundera a v roce 1975). R zn jsou p iny, podm nky, publika n mo nosti; rozli n publikum Exilov nakladatelstv po roce 1968 man el kvore t , A. Tomsk , D. Stro a d. Exilov revue Listy (J. Pelik n; ten na l to ) + ale pokra uje Sv dectv Tigridovo (u z let pades t ch / jako tribuna po norov emigrace) Rozhlasov stanice: VoA, RFE a d.

Tzv. ed zna Tzv. ed z na Literatura poloofici ln kde vyd v na? z jmov tisky, bibliofilie Rozli n m ra kolaborace Jak bylo mo no nezadat si a p itom uniknout kontrole Takov Jaroslav Seifert (v roce 1984 se stal prvn m a zat m na m jedin m nositelem Nobelovy ceny za literaturu) publikuje ofici ln doma (ne v e a ne hned), v samizdatu (je signat em Charty 77) i v exilu na jeho p kladu vizme, kterak bylo lze pat it hned do n kolika rozli n ch skupin.

Lekce tet: Souasn esk literatura, jej z kladn rysy a institucion ln z zem Z kladn rysy (i probl my): Odstran n cenzury (x problematika mravnostn , politick ho extremismu /Mein Kampf/, ochrany osobnosti, plagi torstv ) Konec politick ho vlivu na vznik a fungov n literatury ale je tu i nebezpe podce ov n humanitn ch disciplin; problematika sponzorstv apod.) Ze t proud esk literatury jeden ne v ichni auto i se v ak vracej i fyzicky, jejich d lo asto vyd v no na p esk ku , oni sami p ij man s rozpaky (nobelovsk kandidatura M. Kundery) Konec st tn ho dohledu nad literaturou neexistuj st tn nakladatelstv , asopisy x st t ale ovliv uje kulturn politiku (zdan n kni n ch publikac a asopis , granty a dotace), fungov n knihoven, kolstv N vrat soukrom ho sektoru do kni n ho podnik n x sponzorstv zat m nefunguje tak, jako je tomu na z pad od na ich hranic Existence nov ch m di pro literaturu jsou konkurenc , i pomoc (televize, video/art/, internet, mobiln s t ) N vaznost na tradice p edchoz ch obdob (moderna, 1. republika, 60. l ta) x ale: tak jejich ne- pln pochopen , uchopen = a z toho plynouc dealizace Op t doh n n z padn Evropy? Nebo sp e (po iluz ch 60 let, a po tku 90. let XX. stolet ) pravdiv v dom , e i v evropsk m kontextu jsme literaturou minoritn ?

Institucionln promna esk Institucion ln prom na esk literatury literatury Po listopadu 1989 zanik Svaz eskoslovensk ch(i esk ch) spisovatel M sto n j vznik Obec spisovatel (jej lensk z kladna po roce 2000 pokles a aktivity jsou podvazov ny nedostatkem finac ): http://www.obecspisovatelu.cz/ Pro nespokojenost s aktivitami Obce i jej m veden m vznik (zejm na z ad mlad ch, tak v zahrani vyd vaj c ch tv rc ve druh dek d nov ho tis cilet Asociace spisovatel ): http://asociacespisovatelu.cz U p ed listopadem 1989 je obnoveno esk centrum Mezin rodn ho PEN-klubu; jedin na spisovatelsk organizace s mezin rodn m p esahem (sdru uje cca 300 na ich nejv znamn j ch slovesn ch tv rc ): https://www.penklub.net/home K aktivit m normaliza n ho Svazu esk ch spisovatel se hl s jedin explicitn politicky orientovan spisovatelsk organizace (v razn levicov ho zam en ) - Unie spisovatel : http://www.uniespisovatelu.cz/

Polistopadov zmny ve kolstv Polistopadov zm ny ve kolstv Vedou k odideologizov n v uky A tak ke vzniku region ln ch univerzit (na nich: bohemistick katedry s vlastn mi publika n mi aktivitami) Za pokus o nov v klad v voje esk literatury po roce 1945 lze pokl dat zejm na publikaci Pavla Janou ka a kolektiv (zejm na autor z okruhu stavu pro eskou literaturu AV R): D jiny esk literatury 1945-1989. Webov str nky stavu jsou v znamn m zdrojem informac : https://www.ucl.cas.cz/cs/ Na po tku nov ho tis cilet se postupn rozv r c sura mezi akademick m diskursem v kladu liter rn ho textu a neakademick m diskursem z pera slovesn ch tv rc (ad Petr Kr l: Vlastizrady; interpretace liter rn ch text z pera Jana tolby x Karla Pioreck ho i Ji ho Tr vn ka)

Jistm kritriem spnosti autor i aktulnho vn m n literatury mohou b t liter rn ceny Ministerstvo kultury obhospoda uje St tn cenu za literaturu ( Ud luje se autorovi k ohodnocen v znamn ho p vodn ho liter rn ho d la vydan ho v esk m jazyce v dan m roce nebo v roce p edch zej c m. St tn cenu lze ud lit rovn k ohodnocen dosavadn liter rn tvorby. ) a St tn cenu za p ekladatelsk d lo Z nest tn ch cen m nejv t ohlas cena Magnesia litera; kter se ud luje v n kolika kategori ch, mj. tak jako Litera za pr zu a Litera za poezii. Absolutn v t z obdr Magnesii literu spolu s finan n pr mi . Nejv znamn j m ohodnocen m mlad ch slovesn ch tv rc je Cena Ji ho Ortena. Ud l se autor m, kte v roce ocen n nep es hnou 30 let v ku. Z region ln ch cen je v znamnou v Plzni ud len Cena Bohumila Polana: pro autora i d lo s vazbami k z padu ech. V t ze v ech t chto sout vyb raj nez visl odborn poroty. O nich ale tak o dal m liter rn m d n se m eme do st na ofici ln m Port lu esk literatury (ur en m ov em p edev m zahrani n m z jemc m): https://www.czechlit.cz/cz/

Vyuit novch mdi Vyu it nov ch m di Literatura v televizi se vyskytuje p edev m na T Art Literatura na internetu mo nost vzniku paraleln ch polis bez vazby na zaveden nakladatelstv a reflexi text v ti t n ch periodik ch, viz: http://www.totem.cz/ http://www.pismak.cz/ (Co p in probl my s kvalitou prezentovan ch text i jejich recepc mimo e-m dia.) Internetov periodika (nap . liter rn asopisy) levn j , p zniv j dostupnost (ale tak snadn j z nik): http://www.dobraadresa.cz/ Mo nost e-prezentace samotn ho autora, viz nap .: http://www.petrmusilek.cz/ E-books: dostupn ve te ce, po ta i, dokonce u i v mobilu Vyu it elektronick ch m di p i tvorb liter rn ho d la: f nick poezie, vizu ln poezie, interaktivn texty Jsou elektronick m dia pomocn ky nebo konkurenc ti t n literatury? Podle Xaviera Galmiche se sou asn francouzsk (um leck ) literatura z ti t n ch m di p esouv do paraleln ch internetov ch polis. ek n s n co podobn ho?

Lekce tvrt : literatura a (titn) literrn Lekce tvrt : literatura a (ti t n ) liter rn periodika po listopadu 1989 periodika po listopadu 1989 P ed listopadem 1989 existuj vlastn pouh dv ofici ln vyd van liter rn periodika: od po tku normalizace vyd van Liter rn m s n k a na konci 80. let vznikaj c (p estavbov ) Kmen =spektrum neofici ln ch (exilov ch, samizdatov ch) periodik je mnohem bohat Podstatn prostor kulturn rubriky ofici ln vyd van ho denn ho tisku p ipad reflexi tehdy vych zej c liter rn produkce; ale tato je asto ovliv ov na dobov mi ideologick mi normami V hlavn m ase v ned li od 20.00 vys l prvn program televize p timinutovou Ned ln chvilku poezie: v b r tv rc a text se ov em asto d mimoum leck mi hledisky

Neviditeln ruka trhu se po listopadu 1989 zviditelnila zv razn n m ekonomick ch kriteri tak v liter rn m provozu co se mimo jin t k : Nejen likvidace jednotn s t knihkupectv a knihoven i celost tn s t distribu n , ale tak : Vyt s ov n liter rn ch text z denn ho tisku a jejich kritick ch reflex z kulturn ch rubrik (krit riem nen um leck kvalita, ale po et potenci ln ch ten d la / recenze na n ) Z vislosti kulturn ch / liter rn ch periodik na sponzorech, grantech, dotac ch (o p e it nerozhoduje kvalita nebo z jem ten , ale schopnost z skat grant) Z jemci o literaturu (z ad autor , kritik , organiz tor , nakladatel a ten ) se uzav raj do jak hosi ghetta Nicm n neexistuje zde cenzura i ideologick dikt t

Literrn periodika do roku 2000 Liter rn noviny zprvu n vaznost na tradice 60. let, pozd ji soust ed n na ir filozofick reflexe (V. B lohradsk ), na konci mil nia soust ed n (pod J. Pato kou) na problematiku ekologickou / omezen prostoru pro literaturu a jej reflexi TVAR zejm na pod L. Kasalem bl zk postmodern mu odm t n normativn ho pojet literatury. ast mystifikace, bo en m t a legend. P loha TVARy p in krat ucelen liter rn d la HOST p vodn samizdat. revue. V ofici ln ch po tc ch komponovan autorsk bloky; zejm na duchovn orientovan ch tv rc a surrealist . Od r. 1997 (M. Bala t k) obrat k reflexi sou asn ( asto i popul rn ) literatury Revolver Revue op t p vodn samizdatov . Princip autenticity, kreativn ho sep t um lcova ivota s tvorbou. Provokace, alternativn kultura. Vych z z poetiky 2. a 3. undergroundov generace Souvislosti zd razn n katolick orientace tv rc a d l; s p chodem M. C. Putny i kontroverzn t mata modern ho katolictv : feminismus, homosexualita, underground Analogon neosurrealistick revue navazuj c na sv po tky z konce 60. let Pouze poezii se zprvu v nuj revue Obratn k (1994 1999) a Ps v no (od r. 1997) Mezi kulturn mi rubrikami i p lohami novin p edstavuj v jimku liter rn p loha Lidov ch novin N rodn 9 a kulturn -liter rn p loha Pr va Salon V razn ideologicky orientovanou je p loha Obrys Kmen komunistick ch Hal novin

Literrn periodika po roce 2000 Doch z k prom n st vaj c ch asopis : HOST se posunuje sm rem k liter rn mu mainstreamu, TVAR se v ce otev r diskus m o sou asn ch liter rn ch probl mech, Ps v no se profiluje sm rem k experimentu, komunikativnosti a kriti nosti (anga ovan poezii). Do ir ho ten sk ho pov dom se od r. 2001, kdy se jeho redakce p esouv do Brna, dost v WELES. O kritickou rubriku se star zejm na Miroslav Chocholat . P vodn revue student bohemistiky UJEP Pandora se od r. 2006 pod veden m Kate iny To kov st v reprezentativn liter rn -teoretickou revu monotematick mi sly reflektuj c mi aktu ln trendy v humanitn ch v d ch. Redakce se n sledn z st p esouv do Prahy. Nam sto st le m n liter rn ch Liter rn ch novin vznik v roce 2005 za fredaktorstv Libu e B lunkov revue A2. P vodn snahou bylo propojit diskurs kultury a politiky.

Od potku novho milnia nicmn dochz k d le it zm n : ada slovesn ch tv rc p esouv sv aktivity dominantn nebo v hradn do oblasti internetov komunikace Jde zejm na o tv rce tehdy nejmlad autorsk generace; anebo o autory sv zan se sci- fi / fantasy komunitou (O. Neff) Dan elektronick m dia m eme rozd lit do t nejd le it j ch skupin: Liter rn servery jsou webov aplikace, kter umo uj prakticky komukoli bez v razn j ho omezen publikovat liter rn pokusy na internetu. Vymykaj se liter rn kritick reflexi a tvorbu (i jej kritiku) prezentuj jako volno asovou aktivitu. V znamn j mi se staly ty, u nich existuje zp tn vazba (tedy tak redak n rada): nap . Totem nebo P sm k. Internetov asopisy jsou liter rn periodika, kter neusiluj o ti t nou podobu a digit ln m dium p ij maj jako plnohodnotn ( asto jedin ) zp sob sv existence. P kladem je Dobr adresa nebo toliko v elektronick podob obnoven Divok v no. Internetov port ly zachov vaj technologickou strukturu webov str nky; nap klad iLiteratura nebo Port l esk literatury.

Lekce pt: Literrn kritika po listopadu 1989 Liter rn kritika si prost ednictv m text klade za c l interpretovat, hodnotit a t dit liter rn d la. Posuzuje p itom jak nov vy l d la, tak texty star ho data, chce-li je podrobit nov mu kritick mu pohledu; odborn kritika p itom bere v potaz tendence sv tov literatury, pop . alespo ur it n rodn literatury nebo p slu n ho nru. Jednotliv liter rn kritika je zpravidla textem, kter o ur it m liter rn m d le pojedn v . M e b t r zn ho rozsahu, od kr tk ch recenz p es del eseje a po kritick zhodnocen nap . souborn ho d la ur it ho autora (monografie). Krat texty, nej ast ji o nov ch i nov p elo en ch liter rn ch d lech, vych zej nyn zpravidla v liter rn ch asopisech i na liter rn ch serverech. LK je po listopadu 1989 zbavena ideologick ho balastu a cenzurn ch ot Je vyt s ov na z denn ho tisku; neum se n le it prezentovat v rozhlase i televizi LK si nezvykla na komunikaci v el. m di ch; a na v jimky (Dobr adresa, iLiteratura) zde nem n le itou podobu ani kvalitu. Ztr c mimoliter rn (=spole ensk ) p esah. Pokud se o n j pokou (J. Pe s), in tak na n zk rovni Rozev raj se n ky mezi kritikou den kovou x um leckou x akademickou (J. Pe s x P. Kr l x K. Pioreck ) V akademick m prost ed nejsou kritick texty p ij m ny s respektem jako uzn van v r mci datab z v stup =vskutku absentuj osobnosti rozm r aldovsk ch? a mohou dnes v bec takov vyr st?

Kritika v dencch Kritika v den c ch a neliter rn ch ti t n ch m di ch a neliter rn ch ti t n ch m di ch Region ln tisk =jen anotace (+ zam en na region x kdysi nap . B. Polan) Republikov m dia =absence osobnost ; prostoru; t mat. Odborn ky na jednotliv oblasti v nich asto supluj v estrann (ne v ak do hloubky) zam en publicist / lenov redakce Nutnost obhospoda ovat n kolik obor =ztr ta odbornosti? Um lci nebo v dci nemaj z jem ? a m dia z jem o n ? Liter rn kritika nikoho p li nezaj m ? =nen lukrativn , nevyplat se? Pro koho je vlastn ps na? A pro ? =absentuj pr zkumy ten kulturn ch rubrik Vskutku nejv ce t hnou neliter rn t mata? Porovnejte v kulturn ch rubrik ch denn ho tisku po ty recenz ivotopis celebrit s recenzemi cen n ch liter rn ch d l na sou asn literatury Dikt t tak zvan srozumitelnosti vede k podb zen se ten sk mu vkusu

Kritika v literrnch Kritika v liter rn ch revu ch revu ch a asopisech a asopisech Tvar (v sou . fredaktor Adam Borzi ; kritick rubrika Simona Mart nkov Rackov ): v r. 2005 diskuse Koste ka Janou ek o v uce e tiny; 2008 diskuse o krizi esk literatury ( . vec) HOST (M. Bala t k v kritick rubrice i reflexe sv tov literatury; mainstream Bala t k, Tr vn ek, Kl ov ) Revolver Revue jist elita stv , to n kriti nost; Michael pirit Souvislosti od r. 2002 se vytr c k es ansk r z (tak z podtitulu) Ji Zizler, fredaktor Martin Val ek, Martin C. Putna Ps v no J. Kovanda, po n m P. tengl otev r n se (ne jen poezii), za tengla i multimedi lnost, n kdej underground (M. Kozelka), anga ovan poezie J. T snohl dek WELES z Vendryn do Brna; M. Chocholat , O. Slab snaha o tematickou sev enost sel, p edev m esk literatura Analogon surrealismus a p n v dy A. N dvorn kov , J. Gabriel Liter rn noviny pod J. Pato kou ekologie v t z nad literaturou = A2 liter ti p isp vaj c p vodn do LN

Literrn kritika v elektronickch mdich Skute nou kritiku najdeme toliko v internetov ch asopisech a na internetov ch port lech Se zm nou zam en takov ho m dia m e b t ov em liter rn kritika vyt sn na (jako se to stalo, kdy se Port l esk literatury zam il dominantn za u ivatele ze zahrani / zejm na zahrani n bohemisty) Z internetov ch asopis bychom pravidelnou recenzn rubriku nalezli v Dobr adrese a tak (by zde liter rn recenze tvo men inu) v Kulturn ch novin ch: https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a- medialni-druzstvo/rubriky/rubriky-v-kulturnich-novinach/kultura-a-umeni Z internetov ch port l uve ej uje pojedn n o nov vydan ch knih ch esk ch a (a to zejm na) do e tiny p elo en ch iLiteratura: http://www.iliteratura.cz/

Literrn kritika v steckm kraji V denn m tisku (nap klad steck m den ku) najdeme leda stru n informace o kulturn m d n i anotace erstv vyd van ch d l (maj c ch vztah k regionu); texty asto p publicist bez liter rn v dn ch znalost Pandora od r. 1998 vyd vaj studenti Kbo; od r. 2006 revue s nadregion ln m p esahem, snaha reflektovat aktu ln trendy v humanitn ch v d ch v sou . s dl v Praze a zam uje se na sledov n sou asn ho liter rn ho d n u n s (s p esahem k evropsk m literatur m a jin m druh m um n ) H_aluze op t studenti Kbo; dnes zase liter rn revue (v ce JEN liter rn ne Pandora / p esto e se v nuje tak v tvarn mu um n ) se s dlem v Praze; kde tak po d v t inu sv ch akc by m e b t spojov na t se ZARAfestem (D n) a liter rn mi ve ery v Caf Max ( st nad Labem) V sou asnosti zde neexistuje ti t n odborn zam en m dium, kter by sledovalo liter rn d n v regionu (na rozd l od Plzn nebo Liberce) To je nicm n zachyceno ve sborn c ch region ln literatury Sever, z pad, v chod (zejm na I a II; oba vych zej p Katedry bohemistiky PdF UJEP) a je t p edt m v antologii severo esk um leck sc ny Od b eh k hor m (ji vydalo nakl. Votobia)

Osobnosti esk polistopadov literrn kritiky - p esah ke krit ri m a intelektu ln mu obzoru let edes t ch: Josef Vohryzek, Ale Haman, Jan Lopatka, Milan Jungmann, Vladim r Karf k, Jaroslav Med Liter rn kritika zam en publicisticky Ji Pe s, Josef Chuchma Ji Tr vn ek od poezie k pr ze a posl ze k v zkumu ten stv Vladim r Novotn postmodernismus v literatu e (Ta na e postmoderna esk , 2008) Mezi akademick m prost ed m a publicistikou Pavel Janou ek (ve TVARu; + tak jako Alois Burda) B sn k (+ hudebn k) p c studie a recenze (x akademick diskurs + P. Kr l) Jan tolba (Nedopadaj c d b n; Cena F. X. aldy) Vyhrocen kritick soudy Radim Kop (Pomal slunce hlas , 2005) Akademick prost ed Karel Pioreck (x Petr Kr l), Pavel Jan ek

Lekce est: Promny dramatu po listopadu 1989 Na e divadeln sc ny hr ly v raznou lohu v ud lostech konce roku 1989 U na konci 80. let se na na ich divadeln ch sc n ch objevuj texty tv rc v dob normalizace zapov zen ch (V. Havla, J. Topola, F. Pavl ka, M. Uhdeho a d.) ada zapov zen ch dramatick ch text vych z kr tce po sametov revoluci tiskem Z jem publika o v e uveden texty a tv rce se v ak velmi rychle vy erp v ; nast v divadeln krize

Problmy eskch divadel na potku 90. let XX. stolet Divadlo ztr c schopnost formulovat autentick postoje a jejich prost ednictv m rozv jet jednu ze sv ch tradi n ch funkc Suver nn postaven divadel v esk kultu e (d dictv listopadu) se ukazuje b t iluz Krize n v t vnosti znamen pro mnoh divadla i krizi ekonomickou Ekonomick a politick zm ny (v etn i pr vn ho v kua) p sob divadl m existen n probl my Jinde vedou ke komercionalizaci divadeln ho provozu Absentuj nov p vodn esk divadeln hry

Institucionln opory divadelnho dn po listopadu 1989 V znamnou roli p i reflexi divadeln ho d n hraje (p vodn je t samizdatov ) revue Sv t a divadlo; ta dokonce vyd v p vodn esk hry (vedle toho sleduj divadeln d n tak Divadeln noviny) Na konci devades t ch let vznik internetov revue Yorick Za p isp n Divadeln ho stavu v Praze vznik Nadace Alfr da Radoka (pozd ji Nada n fond Alfr da Radoka), kter vyhla uje Cenu (vlastn Ceny) Alfr da Radoka Vyd v n p vodn ch esk ch her se soustavn v nuje brn nsk nakladatelstv V trn ml ny

Ti hlavn tendence, kter se objevuj v esk dramatick tvorb 90. let XX. stolet 1) Nap t mezi minulost a sou asnost : jeho motivac je snaha vyrovnat se s mravn mi selh n mi minulosti. A to v etn apokryfn ch her a dramatiky nov ch m t (s tendencemi v razn postmodern mi); dominuje ov em tradi n podan dramatick tvorba (zejm na u star ch autor ). Sem mo no za adit tak mystifika n Divadlo J ry Cimrmana. Tv rci: Anton n P idal, Ji Huba , Michal L z ovsk , Pavel Kohout, Karel Steigerwald; z mlad ch Roman Sikora nebo Lenka Lagronov . Groteskn negace p tomnosti: tvo nejsiln j linii p vodn dramatick tvorby v devades t ch letech u n s. ast je v n zobrazov n (nemotivovan ho) n sil a dal ch patologick ch jev rod c ch se z ban ln ch a absurdn ch situac , stejn jako rezignace na hlub psychologick ponor. ada dramat se odehr v v prost ed ir rodiny. P edm tem z jmu jsou tak masov m dia. Auto i: Jan Anton n Pit nsk , Tom Rychetsk , Jan Kraus, Arno t Goldflam a Lubo Bal k. Tendence lyrick : pod ni m eme zahrnouti lyrick a psychologick drama. Jedinec zobrazov n jako sice komplikovan , ale jedine n bytost. P b hy sm uj k obecn mu podobenstv o sv t a lidsk spole nosti. Tematizuje se zde vnit n pr zdnota, odcizen , konzumerismus, zmechanizov n ivota i apokalyptick vid n sv ta. Dramatick stavba b v zna n rozvoln n . K autor m tohoto typu dramatick tvorby pat nap klad: Daniela Fischerov , Mark ta Bl hov , Lenka Havl kov , Egon L. Tobi .

Promny dramatu na potku novho tiscilet Prom ny ve financov n divadel ada divadel obecn prosp n mi spole nostmi nebo spole nostmi s ru en m omezen m . V t ina divadel financov na obcemi (+ podporov na sponzory a granty). Vznik ady komer n ch divadel, asto v podob divadeln ch agentur Komer n nej sp n j muzik lov produkce Jako tlak proti komercionalizaci pos len tzv. nez visl sc ny ( asto na poloprofesion ln b zi) Divadeln stav za al vyd vat edici Divadeln hry nrov tematick z b r dramatik se roz i uje o nov drama (n m tov krutost, n zorov ostrost a form ln rozvoln nost Petr Zelenka), grotesku (modelov vyhrocen zpodoben spole ensk situace vyr staj c z pot eby karikovat a vysm vat se David Dr bek), dokument rn drama (dramatick forma vyr staj c z faktografick ch materi l ; kter chce b t politicky anga ovan , m soci ln rozm r a uplat uje postupy epick ho divadla v etn metody kol e i mont e; ke tv rc m pat nap . Miroslav Bambu ek; ke zda il m inscenac m tvrtn kova Iv nku, kamar de, m e mluvit?), ensk drama (dramatika vyr staj c z ensk ho pohledu na sv t a realizovan jako feministick drama, genderov drama nebo ensk drama; p edstavitelkami tohoto typu dramatiky jsou Lenka Lagronov nebo Iva Klestilov ), dramatika jazykov ho experimentu ( se rod z automatick ho asociativn ho azen jednotliv ch promluvov ch segment ; p edstavitelem je Egon Tobi ), venkovsk drama (kritick obraz dne n ho kapitalisticky se p erozuj c ho venkovsk ho prost ed pod v nap klad Martin Franti k) a reinterpretativn drama (v razn trend v r mci sou asn dramatiky p edstavuj hry reinterpretuj c zn m p b hy a p ehodnotiv rozv jej c klasick dramata; jako to in nap klad Petr Kole ko). V r mci republikov ho divadeln ho d n zauj m v razn m sto labsko steck inohern studio, kter vzniklo u v roce 1972. Jeho takzvan esk sez na 1999 2000 byla ocen na divadeln mi kritiky: divadlo z skalo Cenu Alfr da Radoka divadlo roku. Charakteristick m prvkem posledn ch let bylo uv d n sou asn ch zahrani n ch her v esk ch i sv tov ch premi r ch. Krom divadeln ch her se tv rci zam ili na adaptaci nedivadeln ch p edloh pr zy, filmov ch sc n i dokument rn ch n m t ; dokonce i komiksu.

Ego-dokumentrn souasn esk umleck pr za: Ko eny, tradice, p tomnost = lekce sedm Ego-dokument v esk um leck literatu e: Na stran jedn souvis s term nem pakt autobiografick (co je: nrov orientovan shoda mezi autorem a ten em, je je z kladem referen n recepce textu) Ph. Lejeune: Le pacte autobiographique. Paris 1996 Na druh stran - rozhoduj c je intence (rozum j: intence autorova) viz S. Fish: S ctou v nuje autor. L AV R. Praha Brno 2004. P el. Petr A. B lek Tak e ego-dokumentem v um leck literatu e rozum me takov text, kter vykazuje form ln znaky autobiografick ho textu (podle Lejeuna): z jmenn forma, orientace na adres ta, asov vztahy, p znaky referen n ho diskursu; kter vede v du autorsk intence nezakrytou spojnici mezi autorem extern m a intern m (mluv m textu: identita autora a vyprav e), kter se tak v r mci nrov tradice (viz Nov k, A. Nov k, J. V.: P ehledn d jiny literatury esk ) vztahuje k nr m dokumentuj c m autorsk J ; v n m jsou nicm n p tomny momenty um leck fikce: v b r a stylizace, kryptonyma, textov sebereflektivnost, um leck obraznost, p tomnost narativn ch postup a d..

Dleitou roli hraje intence TENSK Karel apek: dn um n nen d l no jenom pro o i nebo u i, n br pro b snivou s lu v n s. Neobrac se jen na na i vn mavost, n br tak a p edev m na na i tvo ivost, a nedovol v -li se j , z st v n m zav eno na sedm z mk . in: Spisy (Dodatky XIV XIX). O um n a kultu e / Od lov ka k lov ku. s. Spisovatel. Praha 1995. s. 44 - e tedy: se bude autor stejn v dom hl sit k tradici dokument rn ho nru (dopisy, den ky, pam ti, quasiden kov z znamy); tedy ke stylizaci autenticity a stejn v dom (intencion ln ) k tradici um leck fikce: Rom n Jak se d l chlapec jsem nepsal s myslem zve ejn n . Nejsou to den kov z pisky, je to psan spont nn furt pry a to, co vy lo, je v b r z napsan ho. (Ludv k Vacul k v rozhovoru s Michaelem piritem) -A e v posledku bude tuto dvoj danost vn mat i s m ten . (x K. apek se kdysi zastal pravdivosti Demlova M ho sv dectv ; nikoli ale um leck ch kvalit jednoho z nejtragi t j ch rom n esk ego-dokument rn literatury. ot zkou jest, zdali V TOMTO nelze spat ovat dal tragick rozm r Demlova psan )

Od (hranho) autorskho dokumentu k dokumentaci autorsk ho J vede Cesta od t k n k sev en slova jednot c m p b hem a jeho umocn n v b snick m obraze Anebo: takov v b r tv rn ch prost edk , kter (ani by zcela zast ely onen dokument rn r z) umo n autorovi vytvo it a ten i posl ze ve sv m v dom realizovat rozli n narativn a v znamov linie, je ve sv m hrnu vytv ej smysl d la. A toto v posledku ch pat jako dominantn nebo tak d lo um leck (s funkc estetickou co dominuj c a organizuj c /fungov n t ch ostatn ch/). Co m e b t zap in no vzdalov n m se od uzlov ch bod na ich d jin (a tedy prom nou autorsk ho i ten sk ho z jmu i vkusu), z eteln j m pov dom m o rozd lu mezi literaturou v cnou a um leckou, vyd n m v ech podstatn ch d l um leck ho sv dectv (a vy erp n m ten sk ho z jmu o n ) a kone n mo n tak existenc ch neum leck ch stejn jako neum l ch sv dectv o domn l ch um lc ch (takto celebrit ch).

Cesta od 90. let k souasnosti (vetn opo d n ch debut a n vrat /Such ho Eli ovo sv tlo/ vyd n /K rnet/) je tedy cestou znitern n : od odst ediv dost ediv s ly k s le dost ediv odst ediv ; od soudu nad sv tem a sv dectv o dob (ud lostech, lidech, skutc ch, textech /ciz ch i vlastn ch/), kter teprve uk e na m postaven ve sv t a literatu e po sv dectv o sob ; nebo skrze sebe (sv vize i animozity) teprve mohu soudit druh . A soud m-li a sv d m-li, tedy nech to vypov d P EDE V M o sv t za m ma o ima. A to bez opory ve sm ru, proudu i skupin ; ne v ak bez p esv d en a v ry (term n nikoli bezezbytku politick ch i n bo ensk ch), bez pr sak velk ch d jin do nyn dominuj c ch d jin mal ch (p ede le lo sp e o pr sak mal ch d jin do velk ch: V. ern ), bez ukotven v tradici (najm um leck a liter rn ).

Co umouje autorm a (pouenm) tenm (=liter rn kritice) vn mat dan texty v nrov m r mci literatury dokument rn i fik n ; nap klad: dopisy jako rom n (A. Bajaja: Na kr sn modr D evnici) quasiden kov text jako rom n i novelu (L. Vacul k: Lou en k pann , Hodiny klav ru) dokonce i den kov text jako rom n (Petr Kukal: Den k mu e ve st edn m v ku) A tak : voln prol nat filozofickoreflexivn a smysl byt zpytuj c esej (typu apkova Kulhav ho poutn ka) prvky narativn beletrie (I. Fic: Vypalov n sta iny) prol nat den kov z znamy esejizuj c mi i (deklarovan ) fik n mi pas emi (Hana S nerov : Zlomky neprav ho den ku) vytv et na den kov m p dorysu skryt narativn nebo v znamov linie mont n mi postupy pozdn ch modernist (V. Novotn : de ky) Ale tak : p es m ru exploatuj c l tkov zdroje (osobn zku enosti) zneu vat nez eteln nyn hranice mezi pr zou dokument rn a pr zou fik n (j nez etelnost n sobena u it m fiktivn ch postav, skute n ch postav s fiktivn mi jm ny, fiktivn ch postav se jm ny t ch skute n ch a re ln ch postav vystupuj c ch pod sv m jm nem v odpozorovan ch stejn jako smy len ch eskap d ch pov dek, novel a kr tk ch rom n s postavou Lorence / alter ega spisovatele Ivo Fencla) - K emu v emu z ejm p isp l tak postmodernismus se svoj rehabilitac nr p edt m vn man ch jako neliter rn (Pavi v Chazarsk slovn k), neum leck . A z rove tedy i se svoj (n kdy ironickou) rehabilitac moderny.

V naem ppad vak jde o rehabilitaci v domou a tud v n m n nou Tedy o z m rn roz i ov n mo nost toho, jak m e vypadat um leck literatura, o nry a postupy vzat odjinud (dokonce z prost ed neum leck ho); nyn ji s pln m v dom m vazeb (x V. ern J. Deml) k (pozdn modernistick m, ale tak pozd j m) ko en m a p edobraz m - tu traktovan m explicite (linie Deml Han u Vacul ka, Deml Vodi ka u K. vestky), tu implicitn p tomn m (demlovsky snov z znamy u Novotn ho i S nerov ); zde s na m j vkus a p li asto verbalizovan mi vazbami k literatu e popul rn (Kukal Viewegh); p i vyu it stylistick ch prost edk typick ch pro um leck ztv rn n ( jazyk prost , ist , n zorn a obrazn , v t inou rytmick , odpov daj c / / z kladn mu spojen pozorov n a intuice, innosti obrazotvorn a inspira n , snov ho a re ln ho ivlu A. Nov k /sic!/ x t : hlavn m pramenem k pozn n jeho osobnosti o Demlov ch l p j ch; ale Vacul k v Hlasech nad rukopisem S nedopad v ru l pe!) a s v dom m odli en m mezi sv dectv m um leck m a sv dectv m o um lci ( tak u ten e).

Literrn ivot v steckm regionu po roce 1989 (=lekce osm ) V choz situace: Od konce 60. let m v regionu v zna n (v pr ze dominantn ) postaven tzv. Severo esk liter rn kola (P ral, vejda, Vol k) Na konci 60. let se nadregion ln v znamnou publika n tribunou st v publicistick revue Dialog, jej kulturn rubriku vede b sn k Emil Juli V 60. letech vznik v st nad Labem poloprofesion ln Kladivadlo; na n od r. 1972 navazuje inohern studio (1977 se zde /bez uveden autora/ uv d Kunderova adaptace Jakuba fatalisty /Jakub a jeho p n/) V 60. letech se v regionu rozv jej aktivity v 50. letech i za normalizace zapov zen ch tv rc ; nap klad b sn k Emila Juli e (p edstavitele b snick ho experimentu) a Vladim ra Vokolka (od 50. let ov em sp e autora experiment ln nesujetov pr zy) nebo prozaika Josefa Jedli ky. Neofici ln kulturn d n v regionu byla za normalizace zpest ov no aktivitami p slu n k druh (PPU) a t et (teplick Patafyzick kolegium, tamn post-punkov sc na) generace undergroundu a v jej m sam m konci t soft-k es ansk b snick Skupiny XXVI. Siln industrializovan kraj byl nicm n v pr b hu tzv. normalizace siln poznamen n ideologick m tlakem a to tak v oblasti kultury

Zmny po listopadu 1989 Je t p ed listopadem se do literatury vracej n kte zapov zen tv rci nap klad Emil Juli ; a ti vze l s prost ed undergroundu vyd vaj sv debuty (Svatava Anto ov ) Obnoven (Severo esk ) Dialog, kter se sna nav zat na aktivity z konce 60. let Vznik Severo esk klub spisovatel , kolektivn len Obce spisovatel (v ele stoj prozaik a publicista Ladislav Mu ka) D n v regionu v znamn reflektuje kulturn rubrika Severo esk ho den ku (Pavel Koukal) Vznik Univerzita Jana Evangelisty Purkyn : Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem byla slavnostn vyhl ena 28. z 1991 na z klad z kona NR . 314 z 9. ervence 1991. P i sv m vzniku m la t i fakulty Pedagogickou fakultu, Fakultu soci ln ekonomickou, Fakultu ivotn ho prost ed a d le dva stavy: stav slovansko-germ nsk ch studi a stav pro studium romsk kultury.

Problmy literrnho ivota v regionu Po z niku Severo esk ho nakladatelstv nen v regionu v t a reprezentativn nakladatelsk d m Po z niku Severo esk ho den ku a (Severo esk ho) Dialogu absentuje publika n tribuna pro autory / kritiky z regionu; steck den k p in toliko kulturn zpravodajstv a ob as tak anotace d l Severo esk klub spisovatel sd l probl my Obce spisovatel ; v sou asnosti jsou jeho leny zejm na star auto i z mlad ch v t inou margin ln tv rci. Kulturn d n je v regionu rozd leno do ady rozli n ch z jmov ch ( asto spolu nekomunikuj c ch) skupin Jeho recepce je problematizov na nedostatkem humanitn vzd lan ch recipient

Vznamn jevy umleckho ivota v regionu steck inohern studio jako nejv znamn j reprezentant tendenc (nejen esk ) soudob dramatiky Liter rn a ( eji) kulturn festivaly jsou m stem setk v n autor se ten i; nap klad steck Kult, teplick lauch nebo d nsk Zarafest Knihovny po daj autorsk ten , tv r workshopy i liter rn sout e (Severo esk v deck knihovna, Okresn knihovna D n Cena Vladim ra Vokolka, publika n innost, Knihovna Karla Hynka M chy v Litom ic ch, M stsk knihovna Varnsdorf pod l se na Sv tku lu ickosrbsk poezie a m i lu ickosrbsk odd len , posledn dobou tak univerzitn knihovna UJEP) V st nad Labem po d autorsk ten nap klad tak Caf Max Autorsk ten po daj tak rozli n galerie i kulturn domy, v st nad Labem nap klad DUUL Nemal pod l na rozvoji liter rn ho ivota v regionu m tak Katedra Bohemistiky PdF UJEP

Osobnosti a tendence souasnho literrnho d n v regionu Auto i tzv. Severo esk liter rn koly toto d n p li neovliv uj bu pro padek tv r ch sil (J. vejda), bu proto, e ij mimo region (V. P ral) Autor m sdru en m v Severo esk m klubu spisovatel se v znamem nepoda ilo p ekro it hranice regionu Mezi tvorbou prozaik st edn a mlad generace najdeme postmodern hrav , na hran z bavn literatury se pohybuj c zpodoben ned vn ch d jin (M. Fahrner) i erotick ch peripeti (J. Balv n), kunderovsky-kafkovsk vyrovn v n se s krajov mi traumaty (M. Fibiger) i subverzivn drav , groteskn nekorektn zm h n p tomnosti (P. Linhart) Pro v znamn j b sn ky je typick existenci ln (by jemn groteskn ) pro itek p tomnosti v e i a krajin (M. D insk ), vztah k druhdy zapom nan (nyn expresivn podan ) sudetsk minulosti (R. Fridrich) nebo vp d mluvenosti a v ednosti (v etn profesn mluvy) do b snick ho textu (J. H. Kalif, T. ezn ek)

Msto UJEP v literrnm dn regionu Po d n autorsk ch ten (u. knihovna, DUUL) P tomnost v zna n ch slovesn ch tv rc mezi pedagogy KBO (J. Koten, M. Fibiger, O. Hn k) Mezi n kdej mi studenty je ada laure t liter rn ch cen (P. Brycz Cena Ji ho Ortena, St tn cena za literaturu, Radek Fridrich Litera za poezii, Milan D insk Litera za poezii, Kate ina Kov ov Cena Ji ho Ortena) Pod l na vydavatelsk ch aktivit ch: sborn k Spir la, revue Pandora a H_aluze, antologie Sever, z pad, v chod Spolupr ce s dal mi institucemi: Ministerstvem kultury, L AV R, Spole nost p tel Lu ice, Severo eskou v deckou knihovnou

Sekundrn literatura Sekund rn literatura PIORECK , Karel:. esk poezie v postmodern situaci. Praha. Academia 2011 BALA T K, Miroslav: Postgenerace. Brno. HOST 2010. esk literatura od roku 1945 [elektronick zdroj]: Praha: Infinity 1997 KO M N, Zden k - TR VN EK, Ji : Na tvrd m lo i z ps ho v na. 1. vyd. Brno. Jota 1998 JANOU EK, Pavel a kol.: Slovn k esk ch spisovatel od roku 1945. 1 d l. Praha. Br na 1995 JANOU EK, Pavel a kol.: Slovn k esk ch spisovatel od roku 1945. 2 d l. Praha. Br na 1998 BURDA, Alois: Posledn s d. Olomouc. Votobia 2001 JANOU EK, Pavel: Time out. Brno. HOST 2001 MACHALA, Lubom r: Liter rn bludi t : bilance polistopadov pr zy. Praha. Br na 2001 DOKOUPIL, Blahoslav a kol.: Slovn k esk ch liter rn ch asopis , periodick ch liter rn ch sborn k a almanach . HOST. Brno 2002 HRU KA,Petr MACHALA, Lubom r VODI KA, Libor ZIZLER, Ji a kol. : V sou adnic ch volnosti. Praha. Academia 2008 FIALOV , Alena (ed.): V sou adnic ch mnohosti. Praha. Academia 2014